…ale v blázinci o tom ještě nic nevědí, ačkoliv by to měli mít z první ruky!
Pacoši mého šaškecu a příznivci mé Církve uctívačů popelnic znají mou poněkud bizarní sběratelskou vášeň. Ano, sbírám magory, cvoky, pošusty, odchyly a jiné nestandardy. Sbírám je stejně, jako jiní sbírají třeba známky, mince, krabičky od kondomů, cizopasníky či jiné hodnotné hřivny. Časem jsem se propracoval k docela slušné kolekci, jejíž okrasou je sekce tzv. protestantů – tedy specifická sorta pošahanců, vyjadřujících svou nespokojenost se světem způsobem, který je kvalifikuje ke kandidatuře na objekty mého zájmu.
Poslední (zatím) kořist jest obzvláště výživná. Jak je patrno, existuje jakási parta podivínů, kteří si říkají Holešovská výzva. Tito Holešílenci, řízení bývalým komunistou a estébákem, jsou přesvědčeni, že špatně je úplně všechno a spasit to může jen přímá demokracie (tedy zřejmě její bolševická forma). Za celou tu pakárnu se angažuje (mimo jiné) evidentní pomatenec Slávek Popelka (nevím, proč se mi vybavil Vlastík Plamínek), o jehož duševních kvalitách se lze přesvědčit v pozvánce na hustou demošku. Agenda je jasná – vládě dáme výpověď, na fleku ustavíme dočasnou občanskou vládu a osvobodíme tak naši zemi. Tentokrát tedy žádná mejlka, Arnošte. Šup s ním do pytle, studená, teplá, do klece a krátké procházky na koridoru. Transparenty povoleny, po večerech Člověče, nezlob se s Tykadlovým hrdinou, v neděli ústavní paintball pod vedením Kuličkového atentátníka. Ať to máme všechno pěkně pohromadě…
Leč pan Popelka je muž činu. Zaparkoval svůj džemdžár na glajzech před Úřadem vlády, zamkl se uvnitř a zřejmě tam hodlal setrvat až do dalších voleb, takže ho policajti museli odlovit (video inside). Přitom se hrdinný dementonstrant pokusil svou plechovkou policajty trochu potrkat, což popírá s tvrzením, že se pouze pokoušel vycouvat, aby nezdržoval dopravu (kterou tam původně přijel zdržovat). Vždycky jsem byl přesvědčen, že couvat znamená něco jako jet dozadu – jsem rád, že mi pan Popelka rozšířil obzory a předvedl, že couvat se dá i vpřed. Že mu při tomto aktu těsně před levým předním blatníkem stojí dva policajti, si nevšiml jistě jen z rozrušení nad úspěchem své roadshow. Navíc se zřejmě musel přikurtovat k volantu, protože ho policajt páčil z auta jak ježka z klece několik minut (asi mu došly smradlavý bombičky). Obecenstvo pak tvořilo několik podivínů, mávajících Aštarvíproč státními vlajkami (jeden do ní byl dokonce zabalenej jak zmrzlej chrobák). Na videu je vidět, jak jeden z vlajkonošů v mávacím spasmu pohladil žerdí policajta ze strany po hlavičce (jistě taky jen náhodou). Škoda, že jsem to neviděl in natura – to pak člověk nemusí celej rok do kina.
Nu což, jak se zdá, národ zase bude mít nového mučedníka. Bylo by ovšem zajímavé vědět, kdopak asi „za oponou“ (díky, aliene :-)) tyhle akce organizuje a podobné vypatláty rekrutuje. Kdopak asi má zájem o prosazení něčeho tak šíleného, jako přímá demokracie? V zemi, kde stádo tupců s vymytými mozky volí komunisty do vlády a Zemana prezidentem – a ještě jsou na to ve své galaktické pitomosti hrdí? V zemi, kde lůza líže rekta svým katům a považuje je za spasitele, aniž by dokázala vysvětlit, proč?
Ale oni to nejsou žádní nýmandi, mí drazí. Angažuje se za ně Okamura i Samková – a to jsou přece nějací géniové! Ti mají jasno, ti vědí, jak na to. No, a my máme zase jasno o diagnóze…