Tak už se nám zase blíží volby. Ony se tedy nějaké volby blíží pořád, aby se plebs nenudil. Jedno stádečko volí, druhé se volit nechává, k volbám chodí obé… Jen pan prezident do toho tentokrát hodil vidle a v tom rusuturu galaxie, kde by měl volit, volit nebude, páč má lepší zábavu (což tedy docela chápu).
Když jsem viděl to freakshow na kandidátce v mé rodné noře, rozhodl jsem se následovat příkladu pana prezidenta. Pak se ale ozval můj vnitřní hlas (on mi pořád do něčeho pindá): „Rozvaž to, Jene! Jdi tam – bude zase prdel s e-občankou!“ A to mě motivovalo.
Ty problémy totiž nemusí být jen technické – na straně aplikace a backendu. Podílel jsem se na zátěžovém testu po tom fiasku s výpadkem, výsledek byl medializován, můj názor není relevantní…
Nicméně, můj první pokus příliš neodpovídal popisovanému scénáři:
Volič klikne v aplikaci na možnost Prokázat se a na displeji se mu zobrazí QR kód, který ukáže členovi volební komise. Ten jej naskenuje připraveným „volebním“ mobilem a na displeji telefonu voliče se poté ukáže požadavek na udělení souhlasu se sdílením osobních údajů. Po potvrzení má volební komise potřebná data a volič může jít volit.
V mém případě členové volební komise žádný „volební“ telefon neměli. Měla ho jen předsedkyně komise, která ovšem překvapivě nebyla ve volební místnosti přítomná, takže ji musel jeden z členů jít hledat (tedy musel přerušit registraci). Když ji po několika minutách přivlekl, vytáhla… hm, mobil, který zjevně ještě chodil na škopek s telefonní budkou, začala na něm hledat aplikaci, tu pak chvíli krotila údery do displeje (zdálo se, že taky jeden chytím), až mě vítězoslavně vyzvala k předložení QR. Já sám jsem problém neměl – apku jsem zkoušel před volbou, doklad byl aktuální (v té verzi se ale ještě posílal dotaz na server, i když byl doklad ověřený – to už by mělo být změněno). Po další chvíli madam vydala vítězný ryk a na člena komise, který mě měl registrovat, zařvala „Kemo, tady pasr je v pohodě!„.
Tento proces bych se zdráhal označit za připravenost a v kolektivu soudruhů ve frontě za mnou jsem se stal poněkud neoblíbeným.
Tak uvidíme, jak to proběhne tentokrát…
to my, co jsme opustili velkoměsto, to máme jednoduché. většinu kandidátů znám osobně, takže vím, kdo je svině a komu jde o „město“ a je férovej člověk. takže nehledě na strany vyberu konkrétní lidi a budu doufat, že je politika nezkazí.
Taky jsem se na to už chtěl vysrat a nijak se na té politické šílenosti dneška nepodílet.
Ale když jsem těsně před vyhozením volebních lístků do koše na jednom našel jméno svého kamaráda a kolegy ze skautského oddílu, tak mu to tam půjdu hodit.
Protože u něj 100% vím, že není svině, lhář a zloděj a že to opravdu dělá z přesvědčení a potřeby měnit věci k lepšímu.
Já vím, že se ke kamarádům máme chovat slušně, nemáme jim dělat schválnosti, neposílat je do prdele, natož do urny.
Ale kdo chce kam…