• Tag Archives život; vesmír a vůbec
  • Predátor 2022: prej Prey

    📎and tagged

    Letošní sequel (tedy vlastně prequel, protože se odehrává na počátku 18. století) je kritikou vcelku dobře hodnocen. Já musím říct, že jsem se přinejmenším dobře pobavil (ano, došlo i na chechot).

    Hlavní hrdinkou je tentokrát komančská adolescentka, protože omusklení macho hrdinové jsou přežitkem (že, Arnie). Korektnost dostala nažrat, aniž by to nějak uškodilo. Fakt je to fuk. Děvenka váží tak čtyřicet kilo i s tomahawkem a za její zbraňové grify by se nemusel stydět ani Curro Jiménez. Fór s přivázáním vercajku na špagát, aby pro něj nemusela běhat, je ikonický.

    Zato chudák Preddy to tentokrát šeredně odskákal. Nemůžu se zbavit dojmu, že tentokrát nebyl vysazen na zeměplo… ech, zeměkouli za účelem získání kořisti, leč v rámci projektu očištění jeho civilizace od fyzicky i mentálně nedovybavených jedinců (this is Spartáááá!). Odpovídal by tomu i způsob výsadku, který spíš připomínal spláchnutí lodního retichu. S nasranou medvědicí si tedy za pomocí nám již známých nástrojů poradil a ještě zavzpíral, takže scéna, kdy mu hmotnostně nekompatibilní indiánka skočila na záda a prostě mu rozbila hubu (tedy to s těma žubama žahnutýma nahóru), už pak byla opravdu k popukání. Dýchací masku mimochodem tentokrát ten dredatý gentleman neměl – zřejmě byl tenkrát na Zemi lepší luft.

    Za zmínku stojí i kontrast, kdy si Predátor poradí s úplně ožralými a ještě úplněji blbými řepoňskými trappery, vyzbrojenými hromovými holemi, zatímco komančští mladíci, sice s mizernou combat výbavou, ale střízliví a pohybliví, ho tím popichováním různými klacíky zjevně dost iritovali.

    Kdyby ale už nic, tak za shlédnutí stojí epická závěrečná scéna, ve které Predátor v sofistikovaně vytvořené pasti v podstatě zastřelí sám sebe vlastní zbraní, takže divák musí nutně nabýt dojmu, že je ten ubohý tvor opravdu úplný debil. Třešničkou na dortu je ještě závěrečnější scéna, kdy indoška toho klauna dekapituje a jeho glocňu přivleče za dredy do kempu.

    No, tohle si dejte – nudit se nebudete. Jen tou hlavou kruťte opatrně, ať si nebloknete krk nebo si ji neukroutíte úplně a nedopadnete jako Preddy.

     


  • Savana hokna!

    📎and tagged

    Včera (21. hlístopadu) v tichosti prosvištěl Světový den pozdravů. Netušil jsem, že něco tak přitroublého existuje, ale když už to tu máme, rozhodl jsem se tento významný den důstojně oslavit. Celý den jsem zastavoval kolemjdoucí a zdravil je různými bizarními pozdravy. K večeru mě Arnošti odvlekli smykem na koridor a pan doktor mě propustil až dnes ráno (proto to zpoždění). Zřejmě ovšem slavil i on – když mě uviděl, pěkně zdvořile řekl „no nazdar!“, „potěšpámbu“ a „notomněhovyndej„.
    Continue reading  Post ID 930237


  • O plochosti světů obydlených

    📎and tagged

    Vesmír je báječné místo pro život. Myriády (nevíte někdo, co to slovo znamená?) bytostí inteligentních i zcela pitomých si v něm užívají své žití (ctihodného tajemníka Pangalaktické ligy nežijících tímto zdvořile žádám, aby mne tentokrát ušetřil své agitace). Mnohé z těchto bytostí (dobrá, voni tajemníku, tak tedy i NEbytostí, ale už fakt jdou do rusuturu) však marně tratí svou existenci v temném bludu, pokud jde o tvar hroudy, na které se nalézají.

    Continue reading  Post ID 930237