Fotoreport ze země sopek, lávy, zemětřesení, deště, větru a oveček.
- Tag Archives kartinki
různí obrázci a fotkové
-
-
Papírový svět
📎and tagged kartinki koutek pana ředitele! lehké techničnoJe toho hodně, co o mně členové mého fanclubu ještě neví. Tak vám prozradím něco nového: když jsem bylo malé hloupoučké graveřátko (tzn. asi do pětatřiceti jařin – teď už jsem velké a… no nic), tak jsem modelařilo.
Zkusil jsem skoro všechno. Plastikity (1:72), balsové modely (lodě, letadla), našel by se i jeden upoutanec… no, a samozřejmě papír. Byla to tak trochu (dost) nutnost. Pěstoval jsem si kolejiště (kromě nulky snad všechno – H0, TT, N – to by bylo na samostatný příběh) a bylo potřeba to nějak zastavět. Stavby se daly koupit, ale byla to DDR provenience a stálo to dost chcechtáků. V těch časech ovšem vycházelo poměrně hodně vystřihovánek v ABC (K Richardu vyškovskému jsme se tenkrát modlili všichni). Takže to jsem jel ve velkém – domečky, nádraží, technika…, vrazil jsem tam i jakýsi kostel. Všechno to vypadalo poněkud neorganicky, ale hlavně, že to bylo zabydlené. A měřítko? To je jen pro fajnšmekry. Vždyť jsem jeden čas provozoval na společné desce TT i N (vypadalo to jak v Čiernej pri Čope).
Jo, tak to by bylo intro. Takže když TMB ve spolupráci s Betexou pořádalo výstavu papírových modelů, nemohl jsem chybět. A bylo na co se dívat. Pro někoho, kdo zůstal u těch hraček z ábíčka, to byla univerzita (jo, ten Robocop, co hlídá vchod, je taky z papíru).
Autorem modelu z titulního obrázku je slovenský modelář p. Pietrov, který se specializuje na církevní stavby. Chvíli jsem si s ním povídal – entry costs 130 €, doba realizace několik týdnů (s biologickými přestávkami 🙂 ). No, já bych to plácal tak tři roky se záchvaty vzteku a bezmoce 2x denně.
Co všechno tam bylo k vidění, najdete v tomto obrázkáriu.
-
📎and tagged kartinki koutek pana ředitele!Ruská mise 2018
Když jsem letos přemýšlel (občas se mi to stává), kam se zase nepodívám, byl jsem instruován, že chci do Ruska. Ну, почему бы и нет. Нужно выяснить, что изменилось за тридцать лет. Takže to byla Moskva, Leningrad (dnes se prý už jmenuje jinak, ale pořád je to Leningrad) a nějaké ty vesnice v okolí (např. Carskoje Selo – dnes už se taky jmenuje jinak, ale… no nic.). Inu, za těch 30 let od poslední návštěvy se toho zase tolik nezměnilo. Za návštěvu to rozhodně stojí – Rusko je krásná země, na ulici a v metru se krade míň, než u nás (přesto jsem tam jednu ruku šátralku pocítil) a lidé jsou tam hodní skoro jako na Moravě.
Do galerie jsem vyvrhnul několik málo chaotických kartinek – řazení nemá žádný řád, pokud by vás zajímalo, co na konkrétní fotce je, pokusím se to zjistit.
Nějaké otázky? Nuže:
- Ne, Lenina jsem tentokrát neviděl (viděl jsem ho už dvakrát a stačilo).
- Ne, s Putinem jsem nemluvil – on zrovna mluvil s Mutti Merkel.
- Ano, rusky se ještě pořád nějak domluvím.
- Celkem asi 60 km choďmo.
- Ne, není mi hloupé, že jsem tam byl zrovna u výročí internacionální pomoci (to byl skutečný dotaz – pokud máte nutkání tahat poblitiku úplně do všeho, dejte si na to obklad a neotravujte s tím ostatní).
- Ano, moc se mi tam líbilo, i když Rusko není v NATO ani v EU (viz předchozí bod).
- Boršč, soljanka, kyselá rybka, šašlik, kvas, vodka a další dobroty. Pokud tam zavítáte, v supermarketech najdete vakuově balené sušené rybky (řezy i celé) – tohle opravdu doporučuju. Tímto děkuji personálu gruzínské restaurace Kazan Mangal za poskytnutí azylu a výborný Friday Avenue lager – myslím, že tak rychle vypít dvě piva ještě nikoho neviděli.
-
fotoblog: kuriozity z botanické zahrady
📎and tagged kartinki koutek pana ředitele!Pár neumělých obrázků z výstavy v brněnské botanické zahradě (omluvte sníženou kvalitu – některé ty potvory se hýbaly).
Continue reading Post ID 930235
-
fotoblog: pivovar Černá Hora
📎and tagged kartinki koutek pana ředitele!Občas je vhodné poučit se o technologii výroby základních lidských potravin. Za tímto účelem jsme navštívili pivovar Černá Hora. Finální produkty jsme samozřejmě museli ochutnat – některé i vícekrát. Pár obrázků výrobní techniky a zázemí můžete okoštovat tady.
Zajímavost: pokud by vás zarazilo, že Černá Hora vaří Kvasar, který asi znáte původně ze Sentic, tak je to tak, že pan Jelínek prodal recepturu Černé Hoře a oba výrobci teď vaří svou verzi. Ta černohorská je mírně poznamenaná masovější produkcí, sentickou zase můžete mít i v plastu (a pokud vím, tak ta plastová verze jde docela na odbyt).
Pivní aktualitka: 80% akcií černohorského pivovaru ode dneška patří Číňanům.
-
Pár hezkých holek
📎and tagged kartinki koutek pana ředitele!