• Pane šiditeli, máme noví klauni!

    📎and tagged

    Ten náš politický cirkus jest dobře vybaven, to nelze nepřiznat. Principál je pravda už poněkud ohnívající, ale k představení semo tamo ještě leccos přidat umí.

    Skvěle je pokryta sekce zvířat – najdeme zde opičky, prasátka, plazy, krysy a dokonce i hyeny. Nyní však novou posilu dostává sekce lidové zábavy. Tým klaunů přichází podpořit pan Jiří Rajchl (takto renegát od tříkolky, známý svým gentlemanským přístupem k odpůrcům)!

    Ano, zde musíme zvolat z plna hrdel: i my jsme PRO každou prdel! Pan Rajchl aspiruje na post předsedy a jak sám praví, snad mu to vyjde, protože nemá protikandidáta. Už se nemůžeme dočkat těch členů strany, kteří jsou v partaji proto, že nepotřebují politiku. Považte – panu Rajchlovi vůbec nejde o vaše hlasy (jistě, vaše peněženky budou stačit). On chce jenom vaše srdce! Netušíme, zda pana Rajchla řídí nějaká kardiologická lobby, liga Požíračů těl, nebo k čemu ta srdce vlastně potřebuje – může jít i o nějaký zapomenutý rituál uctívačů bohyně Kálí.

    Otázkou není jestli se nám to povede, nýbrž pouze kdy se tak stane.“ – Ano, to nepochybně. Jen by si s tím měli pospíšit – někde jsem četl, že Slunce má vyhasnout už za 12,4 miliardy let a pak na to bude blbě vidět.

    Inu, proč ne. Nelze ničeho namítat, když se dezolelektorát rozdrobí a v každém tom fragmentu bude ryčet „Buďme svorni!“.


  • Time to POSSE

    📎and tagged

    Posse je v angličtině něco jako banda, což se vlastně taky docela hodí, ale řeč bude o něčem jiném.

    Tak tedy, má milá posse, POSSE znamená Post Own Site, Syndicate Elsewhere. Říká, že je vhodné psát primárně na vlastním webu a své výplody pak případně sdílet jinde. Tím „vlastním webem“ může být skutečně vlastní site na vlastním hostingu s vlastní doménou nebo nějaká generická blogovací platforma. To „elsewhere“ pak budou sociální sítě a další platformy, které můžou zajistit publikum a vytvořit vaši vlastní posse.

    Proč, ptáte se (furt se tak blbě ptáte a musím vám to vysvětlovat), když nám v dnešní době ty socnety stačí a jinde už nikdo nepíše (píše, jen o tom nevíte)? Hák je právě v tom „v dnešní době“. Socnety upadají a už to není jen názor análytíků – je to dost dobře vidět. Na fejsu už můžete publikovat jen fotky koťátek (a ještě to nesmí být ti naháči) nebo sjíždět veletucty mašíblů, z linkáče se stal fejs… Mechanismy a pravidla těchto platforem jsou urvané z řetězu, nečitelné, nepredikovatelné a povětšině nefunkční. Doručování obsahu je poplatné monetizaci, takže nemáte jistotu, co kdo uvidí, ani když za to zacálujete.

    Jak už jsem řekl (zatím asi 256x), nostalgie po blogování se stále ozývá, ale teď už to začíná být i praktické. K rychlému zlomu to ještě neuzrálo, ale takový postupný přerod by se dal zkusit. Zatím se tady zase bude objevovat jen pár upocených chrochtů, které pak někde nasdílím, ale pokud se najde obecenstvo, misky vah se rozhoupou.

    Nebo taky ne. Haj Hou.


  • Graverova (pre)historická sbírka odkazů

    📎and tagged

    Před pár jařinami jsem se tu v takovém ufňukaném sentimentálním postu o zlaté éře blogové zmiňoval o svém webíku, který jsem provozoval ve svém předblogovém období. Napadla mě myšlenka (občas se mi to stává, ale většinou se ubráním) vyzobat z toho webu všechny odkazy (nějakých 800+) a sesypat je dohromady. Prostě taková reminiscence, nostalgická vzpomínka na to, co mě tenkrát zajímalo a kudy jsem na těch internetech bloudil. Budete-li se zrůdně nudit, můžete na to v přestávce mezi stříháním kuponů kouknout.

    Graverova (pre)historická sbírka odkazů

    Je jasné, že většina odkazů už bude neplatná a já jsem z nich záměrně odstranil prefix Wayback Machine. Některé odkazy budou sice platné, ale povedou na aktuální weby, takže se kouzlo vytrácí. Pokud byste chtěli vidět původní podobu odkazovaných zdrojů (aspoň tedy některých), můžete pořád použít archivovanou verzi mého webu – dole na stránce jsou odkazy na archivy linků.


  • Příběh opravdového mašíbla

    📎and tagged

    Naše malá placatá zeměkou… eh, zeměplocha jest zabydlena mnohostí všelikých podivínů, nestandardů a jedinců nápadných. Snad je to tak dobře – kdyby byli všichni normální, časem by z toho zmagořili. Zajímavé a smutné bývají příběhy těch, kteří do svých mašíbloidních schémat zmutovali někde cestou od vcelku normálního tvora s jedním ze dvou standardizovaných pohlaví a zdravým vnímáním světa, dle kterého je jediným smyslem života (kromě 42) si to tu pořádně užít.
    Continue reading  Post ID 930214