Pravidla šaškecu

Mí drazí i levní pacienti, vážení 1) obyvatelé mého choromyslince!

Nemohu již dále odolávat tlaku vyšších mocností a bytostí astrálních, které mi našeptávají: „stanov Pravidla, nešťastníče! Bez Pravidel nejsi než chlévskou mrvou!“. Mí blízcí vědí, že pravidla, ač nepsána, tu jsou a ten, kdo se opováží je překročiti, bude surově nakopán v rusutur. Dobrý mrav však zřejmě velí napsati pravidla pro ty, kteří, jsa zde hospitalizováni, nemohou či nechtí jich sami vyvoditi. Nuže, naslouchejte a zřete, neboť takto pravil graver:

  1. Mnoho jest cel obydlených, leč obyvatelé jejich jsou si rovni 2). Zde není Pánů či Dozorců. Zde není dobrých či zlých, hubených či tenkých, modrých či rudých. Vy všichni – mí pacienti – bez rozdílů pohlaví (délky či barvy), vzdělání, sexuální orientace či dezorientace, stojíte v jedné frontě na své pilulky.
  2. Pacientům jest zapovězeno tlouci lžící o mříže.
  3. Pacientům se taktéž zapovídá pohybovati se toliko ve spodním prádle mimo své cely.
  4. Samohana (onanie, též masturbace) jest povolena pouze po osmé hodině večerní a výhradně ve vlastní cele. Pacient přitom musí zcela zahalit své ohanbí přikrývkou či jiným vhodným pokrytím.
  5. Pacienti jsou povinni přijímati svých léků řádně a zavčasu a nevzpěčovati se těm, kteří jich podávají.
  6. Jest povoleno a žádoucí, aby pacienti odkrývali tajnosti svého nitra, jakkoliv jsou tyto v běžném životě bizarní. Toto budiž považováno za součást terapie.
  7. Pacienti nechť se nepovažují za šílené či slaboduché – toto je jen vnější podoba suverenity ega.
  8. Považováno jest za zcela normální, vydává-li se pacient za Napoleona, žirafu či symfonický orchestr. Jest mnoho podob lidské Psýché a za blázny nechť jsou ti, kteří toho neznají a nechápou.
  9. Koupelová terapie koná se o desáté hodině dopolední a čtvrté odpolední. Mimo tuto dobu jest pacientům zapovězeno toulati se bez výslovného souhlasu pana ředitele po koridorech. Ti pacienti, kteří byli odměněni opuštěním cely, se zavazují na koridorech nehlučeti a nedrážditi svých spolupacientů.
  10. V choromyslinci není umělé demokracie. Pojem tento ztrácí relevanci v řádu, který je zcela oodán dobré věci – Terapii. Ve jménu Terapie jest vše povoleno všem vyjma výše uvedeného.
  11. Pravidlo jedenácté a zcela nadbytečné jest rozděleno sub literis a): nedodrží-li některý pacient v náhlém pominutí smyslů uvedená pravidla, stane se hovno …. b): majitel a správce choromyslince MCHDr. John P. Graver, H.C. vymezuje si práva kdykoliv tato pravidla změniti či přizpůsobiti okamžité situaci, a to bez předchozího sdělení pacientům

1) omlouvám se těm, kteří ještě nebyli zváženi – ústavní váha je pouze do 130 kg a kterýsi předimenzovaný pacient mi ji rozšlápl

2) o rovnosti viz Karel Havlíček Borovský: „Car necar, svátek nesvátek, všecko je mi rovno. Nebudu hřmít, nebudu, co se stane – hovno!“



Comments are closed.