Vesmír je báječné místo pro život. Myriády (nevíte někdo, co to slovo znamená?) bytostí inteligentních i zcela pitomých si v něm užívají své žití (ctihodného tajemníka Pangalaktické ligy nežijících tímto zdvořile žádám, aby mne tentokrát ušetřil své agitace). Mnohé z těchto bytostí (dobrá, voni tajemníku, tak tedy i NEbytostí, ale už fakt jdou do rusuturu) však marně tratí svou existenci v temném bludu, pokud jde o tvar hroudy, na které se nalézají.
Moderní kosmogonie nás již správně učí, že světy obydlené jsou zcela ploché. Mají tvar pivních tácků, kolotajících Všehomírem v odvěkém reji Stvoření. Ne všichni však byli osvíceni. Existují teorie (ano, stejně jako vy se nemohu ubránit smíchu), že (nejen) naše Země je… dobrotivý Aštare, pero se mi zdráhá (už mám taky svůj věk)… je zcela kulatá! Koule! Považte tu pošetilost! Zrobte sobě pivní tácek ve tvaru koule a postavte na něj škopek! Glóbus – taková pitomost! Ukažte mi prosím glóbus štatlu – opravdu rád bych ho viděl.
Dobrá, teď budete argumentovat, že už Ptolemaios… Ptolemaios byl starý ochlasta, který uviděl kouli, když se v noci za úplňku vypotácel z hostince. Ano, mí přátelé, tak prostá je pravda. Ten násoska viděl kulatý Měsíc a usoudil, že musí být kulatá i země. To jsou ti pijáci vína – kdyby lemtal škopky, znal by pivní tácky a nepletl by si kruh s koulí. Jo, starej Thales, ten takovej bordel v řepě neměl. A abychom byli současní – co třeba takový Terry Pratchett? Myslíte, že to byl nějaký pomatený debílek?
A pak se dozvíme, že prý „vědci“ rozstříleli „konspirační“ (sic!) teorii! Rozstříleli? Nikoliv – pouze se vysmívají těm, kteří vědí. Tak se na to podívejme.
Basketbalový hráč Shaquille O’Neal se domnívá, že planeta musí být placatá, protože když řídí auto, tak přece nejede nahoru a zase dolů. No jistě, laciný argument – je to blb s hlavou, vytlučenou balónem. Fajn, tak si ten balón vezměte, šlohněte kindošovi angličáka a zkuste si po balónu zajezdit. Nahoru, dolů, nahoru, dolů… aha, žádná rovina, že? Jeli jste někdy z Olomouce do Šternberku? Byla tam nějaká koule? (Pro bruntálce: Ecce Homo je lokální anomálie).
Zakřivení mořské hladiny prý vysvětlil Magalhães, který „obeplul“ svět. Obeplul? Doplul tak akorát na okraj! Já vám napovím: tekeli-li! Nic? Arthur Gordon Pym – ten tam byl. Viděl, jak vody okeánu padají přes okraj ploché Země.
A gravitace: „v polovině mezi středem a okrajem byste už ale nestáli vzpřímeně, nýbrž nakloněni o 45 stupňů„. Umíte si to představit? Na okraji pivního tácku se budete klátit jako prezident nad korunovačními klenoty? Že autor této pošetilé teze chlastá jak donský kozák a v opu není schopen stát jako homo erectus, ještě není důkaz.
„Stromy by nerostly rovně, ale byly by nakloněné„. Autor asi viděl strom jen ve slabikáři pro pátou třídu Trottelschule. Stromy jsou nakloněné běžně. Znám jeden takový na palouku na Monte Bú – rád vám ho ukážu.
A na závěr: „Jestliže se celý náš svět nachází na jedné straně placky, co se nachází na té druhé?“ Vbžďuch! Takže zastánci kulaté Země připouští existenci Austrálie – podivné země, nacházející se na opačné straně Zeměplo… eh, tedy zeměkoule, kde lidé chodí hlavou dolů. Nenateče jim do hlavy krev a neumřou. Aha, kam se nám poděla ta mrška gravitace? A ti stejní pomatenci se budou ptát, co je na druhé straně placky. Co asi – lidi jako my. Uprostřed obou ploch je taková výlevka jako na retichu, kterou protéká voda tam a zase zpátky. Celý pivní tácek totiž rotuje podél své horizontální osy a obyvatelé obou ploch se tak spravedlivě střídají – jednou jsou nahoře ti, podruhé zase oni. Slunce samozřejmě stojí na fleku a ozařuje tu placku, která je k němu zrovna přivrácená. A co Měsíc, ptáte se? Žádný neexistuje! Na odvrácené straně prostě svítí taková velká lucerna, která nahrazuje slunce, aby lidi v noci nešlápli do hovna.
Země je plochá. Placatá, jak žába, přejetá parním válcem. Vždycky byla. Nelze ji nafouknout jako takový ten velký balón, co si s ním vypatlanci hrají v Priglu. Nemůže se kutálet Vesmírem jako kopačák na Zbrojovce. Není to důstojné. Nechcete to. Že ne?