Říkal jsem si, kdy se eurodiverzant Mach, zvolený do EP zemanovsky stylovým apelem na eurohaterství brunátných řepoňů obyčejných lidí, konečně dopustí nějakého trapasu svobodného projevu názoru na EU. Nečekal jsem, že to půjde tak rychle. Svůj nesouhlas s hymnou EP vyjádřil tak, že se k ní otočil zády (tedy k té hymně, k EU, která ho dobře živí, se i přes svou nenávist zády točit nebude, to dá rozum). Zatímco britští konzervativní gentlemani prostě zůstali sedět, infantilní čecháček musel všem ukázat své pozadí. Když už nemusí tu hymnu, mohl zůstat seďát na pérdeli aspoň kvůli Beethovenovi (když už ho hrál orchestr naživo).
Bezúčelné, trapné, nikam nevedoucí pozérství. Nemyslím, že by Mach v EP dokázal pro kotlinku udělat víc. A jestli by se měl někdo ještě někdy zblízka podívat na jeho záda, tak snad jedině něčí noha. Jo, a prosímjich, neříkejte Machovi rebel. Myslím, že význam toho slova je o pár poschodí výš.