Ježíšmarjá, kdy?
Continue reading Post ID 929163
vomitus nad stavem věcí obecných
Pan skoroemeritní prezident Klaus se přijel podívat na biatlon a diváci ho vypískali. Češi se zase před tváří jinonárodníků ukázali v plné parádě ve své pravé podobě. Bradavičnaté stádo s našpulenými pyščoury tupě hvízdá na svého prezidenta, aby mu ukázalo, co si o něm myslí. Národ Smetanů, vyjadřující své názory způsobem, hodným Swiftových Jahuů. Nařvané, brunátné držky, ryčící s vyvalenýma očmama „fůůůůj, Máňo, píské taky!„. Kreatury jako z Ostrova Dr. Moreaua s chováním srbských fotbalových hools – to je elita českého národa, kterou si může kdokoliv prohlédnout v reálu i ve virtuálu. Stačí jen zaplatit lidové vlezné do toho panoptika.
Klause jsem měl po dobu jeho prezidentování zařazeného v šuplíku „mostly harmless“ a jeho poslední exhibice už se mi hodně nezamlouvaly. Zemana mám ještě o pěkných pár pater níž, ale nenapadlo by mě hvízdat na něj jako zlitý pastevec na ztracenou kozu. Češi si svého nového prezidenta opravdu zaslouží – toto teprve bude důstojný reprezentant nikoliv snad všech, jak k pobavení mnohých v opilecké pýše slintá, ale jistě takových, kteří si na hlavu státu, ať už je jakákoliv, s chutí hvízdnou. Doufejme, že to jeho volyči (ne, to není pravopisná chyba, stejně jako není chybou rubrika, do které jsem tento článek zařadil) jednoho dne předvedou i jemu.
„A vlastně mohl být rád, že na tribuně je i mnoho Rusů, Norů či Němců, kterým je – při vší úctě – český prezident lhostejný“ – autor článku bude zřejmě taky příslušník mentální šlechty. Innostranci si domů odvezou namožené krční svaly z kroucení hlavou nad tím, co tu zažili a jistě se za touto pozoruhodnou hřivnou české kultury budou rádi vracet. Na importu turistů do tohoto skanzenu buranství a přízemnosti by mohla leckterá cestovka začít vydělávat a obzvláště vypečené kousky bychom mohli exportovat do cizokrajných cirkusů.
V poslední době často lituji, že nemám aTeovy schopnosti. Zřejmě bych promarnil značnou část svého času vytvářením umných koláží vybraných příslušníků Stáda. Poblitiky bych nechal aTeovi – pořád by mi zbylo dost materiálu.
Peractum est, jak pravil zakladatel jedné z nejstarších politických stran. Stádečko, posíleno dle svého vzoru nějakým tím hltem vysokooktanového paliva, pevnou rukou a od srdce zvolilo „svého“ presidenta. Imitace přímé volby preinstalované politické fosilie proběhla zejména v posledním kole v přátelském duchu neuvěřitelné špíny, podpásovek, brutálních lží a vrhání sraček. Ale game je over, čo bolo, to bolo, terazky som prezidentom a možete ma bozat v ric. Ten bájný fógl Fénix se znovuzrodil z popela (tuším vlastního, když předtím zfajroval, jak Žanek Husuj). Zeman se znovuzrodil z morálního marastu (tuším taky vlastního).
Institut prezidenta České republiky stojí pevně na nohách programového rustikálního buranství a lží nejtěžšího kalibru. Zeman se do úřadu doslova prolhal – ústavní informační služba tímto děkuje komusi na FB, kdo si dal tu práci s vytvořením seznamu Zemanových „drobných nepřesností“ – já jsem pouze doplnil a mírně upravil:
Takto pěkně pohromadě to nevypadá dobře, že? Konvenovat to zřejmě bude jen notorickým obdivovatelům charismatického velikána, kteří sami povýšili lež na elementární komunikační strategii. K dokonání frašky zbývalo už jen teatrální předání žezla. Toho se Václav Klaus zhostil zcela v duchu situace, když Zemanovo vítězství označil za vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí, čímž potvrdil, že je opravdu čas na střídačku. Asi se přeřekl v radosti, že nemusí emigrovat.
Nu což, Mesiáši. Jedno ti přece jenom nevyjde: nebudeš prezidentem nás všech. K tomu je totiž potřeba něco víc, než být zvolen.
…praví paní advokátka Samková. V r. 2003 kandidovala do Ústavního soudu a její kandidatura byla zamítnuta. Teď děkuje boží prozřetelnosti, která ji uchránila před angažmá ústavní soudkyně a ona si tak „nemusela ušpinit ruce“ (všichni věříme, že je tedy má stále čisté – stejně jako svědomí). Když kandidovala, zřejmě si ještě ani nepomyslela, že by se mohla nějak umazat – na to přišla, až když její mandant projel vál. Pouhý prohřešek proti profesionální cti? Nikoliv – asi už proti té obyčejné lidské…
„Díky Ti, Pane, Ty jsi nejmoudřejší a víš, co činíš“ – říká paní Samková. No baže. Ti, kteří sami nevědí, co činí, na to potřebují autoritu.