Madam de Sabbath, proslulá svými (a)sociálními úlety, vydávanými za ochranu veřejných práv, si zase jednou natrhla kloaku. Najala si cikánskou volavku, která předstírala zájem o bydlení v nájemním bytu a když byla (dle očekávání) odmítnuta, otevřela tím svým soukmenovcům za vydatné podpory ombudsMáni cestu k dalším bezplatným příjmům romské komunity – tentokrát z žalob za dyskrymynácyju. Vskutku dokonalý způsob ochrany veřejných práv. Kdybych byl paranoidní (což samozřejmě jsem), tak budu uvažovat, kdopak jí ten skvělý trik asi poradil a kolik jí z toho kápne. Vždyť stačí jednoduše podojit hejla a nakapsuje se „diskriminovaný“ spoluobčan, advouš i Máňa. So far so good.
Nad syrovou, tupou estébáckopu blbostí tohoto počinu už opravdu zůstává rozum stát. Elementární a zcela minimalisticky pojatá svoboda každého z nás pronajmout nebo prodat cokoliv komukoliv se tak opět mění ve výsadu privilegovaných požívat ochrany svých zájmů pouze na základě nějaké etnické příslušnosti. Brave new world – někdo za vás rozhoduje, komu smíte či nesmíte pronajmout byt, koho pustíte do své hospody a co ho tam necháte dělat. Bořík, který se ve své hospodě pokusil omezit přístup matek s dětmi (protože fakani tak dlouho vysírali ostatní hosty, až se mu osvěžovna začala vyprazdňovat), měl problémy. Škola, která trvala na tom, že dress code platí pro každého, měla problémy. Jiný bořík si bez problémů (tedy zatím) pořídí nálevnu, kam můžou jenom ženský (protože chlapi jsou primitivové a když vidí babu, hned ji obtěžují). Parkoviště jen pro ženy? Kupé ve vlacích jen pro ženy? No problem – Liga tě brání, Liga radí, Liga tě nikdy nezradí!
Mám pochybnost, že je ombudsMáňa k takovému jednání vůbec kompetentní, ale problém je někde úplně jinde. Šabatová se totiž pokouší uměle vytvořit jakousi rasistickou kauzu falešně vykonstruovanou souvislostí mezi etnickou příslušností volavky a důvodem odmítnutí. Snaží se nás přesvědčit, že když byla „zájemkyně“ o ten kér cikánka, tak z toho vyplývá, že důvodem odmítnutí bylo, že je cikánka. Nikolivěk. Důvodem odmítnutí byl (dle mého poníženého názoru) tristní fakt, že příslušníci jistého etnika jsou svou láskyplnou péčí o příbytek (zejména když jim nepatří) dosti neblaze proslulí. Pokud se třikrát týdně poseru a pobliju v jedné hospodě a majitel mě počtvrté vyrazí, můžu ho úspěšně žalovat za diskriminaci plešatých? Asi ne. Jo, kdybych byl takhle třeba… no nic, nebudeme spekulovat.
Ta šílená ženská to ovšem v závěru mohutně zabila popřením své vlastní interpretace zákonů. Prohlásila totiž toto: „Máte právo se rozhodnout, koho neubytujete, ale nesmíte říkat, že je to proto, že je Rom.“. Jinými slovy – můžete odmítnout cikána, ale nesmíte mu to říct. Dobrodošli v pakárně – já jsem se až doposud domníval, že naopak nesmím odmítnout někoho jen proto, že je Rom (což se v této kauze imho nestalo – jak píšu, pravým důvodem to jistě nebylo a realitka to asi ani tak explicitně nevyjádřila)!
Bydlím blízko vysokoškolského komplexu a technologického parku. V této lokalitě pronajímá byty každý, kdo má díru do rusuturu (a nějaký ten byt navíc). Inzeráty jsou rozvěšené na každém kandelábru, na nástěnkách v hospodách… Požadavky na nájemníky by zřejmě způsobily Máně septický šok – ten nechce manžele s dětmi, tamten je naopak výhradně požaduje, jiný nechce cizince obecně, další chce „jen česky mluvící“, nekuřáky, abstinenty, dog/cat-free… asi si otevřu advokátní poradnu.
Závěrem si dovolím citovat Mistra aTea, jehož obrázek jsem (jak je mým zvykem) zneužil coby ilustrační: „Když někdo vypadá jako kráva a mluví jako kráva, nemusí to být kráva, ale veřejná ochránkyně práv…„.
