Příběh opravdového mašíbla

📎and tagged

Naše malá placatá zeměkou… eh, zeměplocha jest zabydlena mnohostí všelikých podivínů, nestandardů a jedinců nápadných. Snad je to tak dobře – kdyby byli všichni normální, časem by z toho zmagořili. Zajímavé a smutné bývají příběhy těch, kteří do svých mašíbloidních schémat zmutovali někde cestou od vcelku normálního tvora s jedním ze dvou standardizovaných pohlaví a zdravým vnímáním světa, dle kterého je jediným smyslem života (kromě 42) si to tu pořádně užít.
V článku, který jsem pro vás odemkl, jeden z takových příběhů najdete. Mladý člověk s normální tělesnou teplotou se rozhodl, že se povozí na vlně covidových konspirací. Začátky byly obvyklé: jde o spiknutí elitníků, které šíří virus, aby nás mohli ovládat skrzevá vakcínu a sami si píchají vitamíny. Bylo mu všechno jasné, protože se dívá na sci-fi filmy (to já taky, tak nevím, jestli mi z toho už taky nehrabe). A jaké konce to vzalo? „Do budoucna chystá další akce. K těm nejvýraznějším patří iniciativa Andělských hlídek „Zachraň svého poslance“. Chtějí obcházet domy poslanců, a pokud se nenechají očkovat před jejich očima jejich doktory a vakcínou, kterou si prý sami seženou ve Švýcarsku, bude to důkaz, že celá věc je jen hra mocných.„. Takže pokud to tu čte nějaký poslanec, byl tímto varován a jestliže na jeho vrata zabuší pomatenec s planoucím zrakem a oroseným čelem a bude mu nutit echt švýcarskou vakcínu, kterou mu píchne in situ jiný pomatenec, jest záhodno přivolat košatinku a celý ten ansámbl pošuků nechat přepravit na státní útraty na koridor.

I já bych mohl přispět (ne)jedním příběhem. Takto mi zmašíblovatěl spolužák. Člověk vzdělaný, ducha svěžího. Legitimně se rozhodl, že tomu, co se děje kolem té morové rány, prostě nebude věřit. So far so good. Jenže pro svůj čerstvě vylíhnutý názor musel najít ty správné autority a zdroje. I došlo k tomu, že mu byla odkryta i další tajemství Všehomíra. Neminulo dne či hodiny, aby kolem sebe nešířil delirantní bludy, vysosané z temných močálů konspirace. Finále? Bill Gates financuje projekt na zastínění slunce. Ha jsme v pérdeli, pane hrábě.

Nedávno jsem opustil (pravda krokem poněkud zrychleným) prostor, ve kterém jsem se před časem docela dobře bavil. Dokázal jsem pro sebe nějak vytěžit i tu názorovou platformu, blízkou politickým projektům salónních systemfuckerů, socnetových anarchistů a váhavých přihnědlíků. Prdel musí být, jak říkal onehdá ten buzík v sauně. Jenže. Je pochopitelné, že taková názorová platforma přitahuje i jedince poněkud méně standardní a více angažované (už fakt nevím, kde ty eufemismy brát) a covid to jen přikulil. Každodenní monotematická smršť zpolitizovaných témat, zasmušilého líčení, co s námi elity zamýšlí a plamenných call to action… a pak přišlo téma vakcinace. To už byl konečník – antivaxeři, konspirace, dezinformace. Když jsem se podíval trochu z výšky, s kým, o čem a jak se pokouším diskutovat, trochu jsem se lekl. Není ovšem chybou toho zdroje, že to dopadlo, jak to dopadlo – ostatně to tak asi dopadnout mělo. Nemůže za to covid – to je jen nosné téma, které tu s námi ještě dlouho bude a pak přijde jiné.

Okolnosti nás mění, protože prakticky neexistuje obranný mechanismus. Technologie nám dávají možnosti, které jsme ještě relativně nedávno neměli, ale nedávají nám schopnost bránit se důsledkům. Na sociálních sítích můžete být, čím chcete a zpětná vazba není funkční, protože zhusta přichází od těch, kteří jsou na tom podobně. Když zpolitizujete elementární prevenci, když věříte bizarním spiknutím a šíleným konspiračním teoriím, jste sice možná objektivně pitomec, ale vždycky se najde dost těch, kteří vás podpoří v názoru, že naopak patříte mezi zasvěcené, víte, jak se věci opravdu mají a ti ostatní jsou tupé ovce, jdoucí na porážku. V hospodě byste dostali přes hubu nebo by z vás měli prdel.

Ono je dobře, že to takhle může fungovat. Jen musíme být opatrní – konečný jest počet cel tohoto choromyslince a všichni se nám sem nevejdete. Tu s nejhezčím a nejměkčím táflováním si ostatně schovávám pro sebe.