Graverův virtuální choromyslinec

…aneb Když frustrát blbne na kvadrát, kurvadrát.

Emeritní plukovník Prymula zdědil ministerský post po plastickém účastníku pěveckých soutěží teprve nedávno. Přesto už stačil implementovat řadu preventivních ochranných opatření, z nichž některá zdůvodnil (nikoliv nesprávně) nemalým podílem vypatlaných zmrdů svobodných občanů, kteří odmítají chránit sebe i ostatní, protože ochranné pomůcky považují za cílené omezování osobních svobod. Apely pana Prymuly na občanskou zodpovědnost byly úderné a dojemné a když ho v tom ještě podpořil hradní čučkař, nezůstalo oko suché.

Netrvalo dlouho, a pan ministr si do své snahy zušlechtit mentalitu občanů hodil vidle, když se nechal vyfotit, kterak o půlnoci vyhřezává z paluše – a navíc s nahou držkou. Následovaly standardní babišovské výmluvy ve stylu „neodstoupím, v žádné hospodě jsem nebyl, roušku jsem měl, nic jsem neudělal a ta částka taky nesouhlasí„.

Tohle už velekněz církve D-Fensovy nemohl nechat bez povšimnutí.

„…dobře ví to, co ví i mnoho dalších lidí. Totiž že roušky vůbec nejsou o ochraně, ale o ovládání.“

Ano, Všichni už dávno víme, že pokrývky xichtíků (aka roušky, dekle na sandál, jinde též facehuggers) jsou (kromě standardní součásti dresscode fotbalových hools) nástrojem světových Elit k ovládání neposlušného stáda. Někteří pomatenci zasvěcenci tomu dokonce věří. Najdou se ovšem i tací, kteří ještě pochybují. Těm je nutné to kvalitně vyargumentovat. Už jsem si říkal, kdy si s tím ten mašíbl troufne vylézt veřejně. Přece jen stupidní konspiračky nejsou úplně to, v čem jeho stádečko jede. Ale to dilema prostě nešlo neřešit takhle. Jak je v tom zlej stát, projde všechno.
Další úsměvná demonstrace tamního doublethinku. Pošuci s krystalem orgonitu v rusuturu jsou všeobecně vysmíváni, protože je to proti zdravém rozumu, ale světové elity, ovládající poddajné pomocí roušek, jsou košer, protože je to proti establishmentu. Až bledý jezdec na sivém koni odtáhne (a já chci věřit, že odtáhne), budou si muset elity najít jinou ohlávku.

„Je to jednoduché psychologické zařízení, které má materializovat strach.“

Takhle dopadlo fyzické jednoduché zařízení, které má minimalizovat riziko. Stalo se z něj politikum a modla jurodivých konspirantů. Že ovšem elity po první vlně strach samy dematerializovaly a nástroj pro ovládání občanů dobrovolně (a přes protesty některých ovládaných, kteří byli schopni dohlédnout o pár týdnů dál) pustily z rukou, už ovšem do konspiračních teorií tak dobře nezapadá.

„základní narativ koronacírkve, totiž že šíření respiračního onemocnění, které má většinou lehký průběh a jehož pravděpodobnost přežití je vyšší než 99,7% představuje krizi“

Většinou lehký průběh za sebou zanechal dvě tisícovky mrtvých a nemocnice na pokraji kolapsu (a to jsme teprve na začátku). To ovšem není žádný problém – fakta se prohlásí za fake a fake za fakta.

„honem se musíme vzdát nějakých práv, zítra musíme zavřít obchody“

Nikoliv, žádných práv jsme se vzdát nemuseli a nevzdali. Obchody (některé) jsme zavřeli už dnes. Proč? Protože to, co jsme měli udělat už dávno a neudělali pořádně ani s tím zpožděním, nezafungovalo. Proč? Protože to chřipečkáři, konspirantni a wannabe facebookoví disidenti bojkotovali. Takže komu mají jít oběti restrikcí poděkovat za ty sračky, ve kterých se brodí po kolena (snad jím elity přispějí aspoň na gumáky)? Ano, správně, Pepíčku (ty jsi jinak debil k pohledání, ale když už máme tu inkluzi…) – těm, kteří teď nejvíc nadávají na omezování svobod. Těm, kteří dál úspěšně pracují na tom, aby průser byl ještě větší a elity musely vydávat další a další nařízení. To se nám to pak bude protestovat, že?

Ano, Prymula nasral do větráku. Hloupou piškuntálií (šlo to jinak a lépe) úspěšně rozporcoval poslední kousky důvěry v opatření a ty, kteří uvažují stylem „když se ministr dopravy v autě nepřipoutá, tak pásy nikoho nechrání“, popostrčil za okraj propasti. Nějak se nám to zacykluje.