Pan ministr dopravy Martin Kupka zřejmě nahlédl do trouby jako vizionář Hlavsa a uzřel tam strašlivou budoucnost dopravy. Ano, pero se mi zdráhá to napsat (ono se tedy vůbec nějak zdráhá), ale budoucností dopravy má být cyklistika.
Cyklistika je bizarní aktivita, provozovaná polopříčetnými podivíny, pohybujícími se na zcela nesmyslných vehiklech, popírajících elementární zákony fyziky i logiky. Jistě jste již tyto tvory zahlédli – máte snad nějakou představu, jakým způsobem by něco takového mohlo být považováno za dopravu, n.b. za její budoucnost? Víte například, že když cyklista zastaví, tak spadne? Ano, tito nešťastníci, nebezpeční sobě i svému okolí, jsou odsouzeni k neustálému pohybu! A co třeba přeprava rozměrného nákladu? Umíte si představit, jak někdo veze lodní motor nebo mostní konstrukci na bicyklu? Snad jedině přeprava zvířat by se mohla ujmout, když naučíte psy šlapat.
Ostatně i sám pan ministr uznává, že tento druh… hm, dopravy, má jisté komplikace, jako např. počasí a kopce. Já bych jako zásadní komplikaci viděl ještě gravitaci (viz výše). Největší komplikací cyklistiky jsou ovšem cyklisté. Kdyby se tento element podařilo zredukovat či zcela eliminovat, mohla by být cyklistika docela zábavnou činností ke koukání.
Pan ministr správně vnímá, že cyklisté jsou zranitelní účastníci dopravy. Ano, ti zplozenci desátého kruhu pekelného se k ostatním účastníkům provozu mnohdy chovají tak, že riskují masáž cemra pumpičkou.
Větu „Věříme, že cyklistika je klíčová pro udržitelnou a inkluzivní dopravu“ snad musel pan ministr vyplodit v kokainovém obluzení (což v jeho kruzích není nestandard).
Pan ministr se bohužel nezmiňuje, jak moc je tato děsivá budoucnost vzdálená a zda se z nástrah mikromobility bude moci občan vyvázat např. lékařským potvrzením, popř. jestli budou pořádány nějaké asenty. To strašné slovo tauglich už jsem jednou slyšel a nechci si to zopakovat.
Líbí se mi to:
Líbí Načítání...