Pepek Zilvar byl chlapec nezvedený a hrubý, jak se sluší na syna místního opilce a pobudy. Vzdělávací ústav nenavštěvoval a jeho oděv byl rozedraný a nečistý. Dnes by o něj ovšem bylo náležitě postaráno a s jeho právem na vzdělání by nic nenadělal ani jeho jednonohý fotr, který ho raději posílal žebrat. Z toho zbytku sociálních dávek, které tatík nestačil prolít hrdlem, by mu ovšem musel pořídit nový, seriósní mantl. Obrozenečtí pedagogové některých výchovných institucí se totiž rozhodli pozvednout úroveň svých ústavů taxativním zákazem oděvních doplňků, které by (dle jejich názoru) mohly vzbudit dojem morální pokleslosti jejich nositelů (ano, nositelek taky – je to generické maskulinum, tak nevysírejte).
Protože máme (co se dá dělat) tuhletu demokracii, rozhodli se soudruzi pedagogové zpracovat tento zákaz konsensuálně „Domluvili jsme se s děvčaty, že nafotí nějaké druhy oblečení, děti vezmou červenou a zelenou tužku a samy nám navrhnou, které ještě považují za slušné.“ (zdráhám se uvěřit, že tohle nějakého pitomu opravdu napadlo).
Jsem toho názoru, že taková taškařice zasluhuje umělecké zpracování na nějaké menší scéně. Představuji si následující scénář:
Continue reading Post ID 930493