Graverův virtuální choromyslinec

Nedávno byla moje sbírka mašíblů, pomatenců a mimokolejníků obohacena o další skvost. Tentokrát nejde o nic menšího, než o pravou, nefalšovanou, umně kolorovanou Slovanskou epopyj! Byla vytvořena nepochybně echt Slovany (jestli je tohle reprevzorek slovanství, tak se při příštím sčítání lidu hlásím k Mašukulumbům), jejichž duše (a jak vidno, nejen ty), byly zmrzačeny kázáním o homosexualitě a masturbujících dětech.

Není mi ovšem jasné, proč někdo tak nechutné přednášky dobrovolně navštěvuje a nechá si tak mrzačit psýché, ale zřejmě to bude nějaký starý slovanský zvyk, jehož smysl mi uniká. Možná je to určitá forma sebevzdělávání, i když jsem netušil, že Slované (zde prezentovaní jako parta hajlujících pošahanců na nějaké barbecue party) neovládají masturbační techniky. Proč se fokusují na samohanu šestiletých dětí, taky nevím – zřejmě jsou to latentní pedálové.

Vraždění všech neposlušných mi taky přijde jako poněkud svérázná výchovná metodika, ale v odůvodněných případech bychom to snad mohli akceptovat a nakonec soudruh Herodes nebyl zase tak špatnej chlap, že.

Uctívání modly peněz nepovažuji osobně za tak marné božstvo, ale každý holt máme svoje. Je ovšem potěšující, že se Slované sami vyrovnají se všemi problémy, i když autor tohoto blábolu nepůsobí dojmem, že by se dokázal vyrovnat aspoň s těmi broučky ve své hlavičce. Taky jsem moc rád, že „Slovanský svět“ (whatever it is) nepadne, ani když už popadají všechny ostatní světy (ta Atlantida byla fakt průser, o Lemurii a Mu ani nemluvě). Historie není zrovna můj škopek, takže nechci posuzovat, jestli tu ten slovanský svět opravdu byl už tisíce let předtím, co Leif Eriksson vyklopýtal ze svého drakkaru na pláž Vinlandu.

Je mi ovšem záhadou, proč autor svou poněkud alienovsky laděnou mentální poluci nevyplodil v angličtině – takhle aby to nějaký slovanský emigrant překládal.