Někteří členové mého fanclubu (tedy ti již obrostlejší mechem, kteří se v těch časech už nepočurávali) si možná vzpomenou (tedy pokud ještě udrží myšlenku a už se zase nepočurávají), že jsem kdysi v dávných časech předblogových provozoval takový humble webík. Byla to kombinace jakéhosi privátního rozcestníku (v menu byly stránky na weby, které jsem využíval nebo mě nějak zaujaly) a jednořádkových glos k vybraným tématům, jimiž se hemžila tehdejší médyja.
Tenkrát mi ta idea přišla skvělá. Nenacházel jsem se na facebooku ani twitteru, takže jsem to řešil jakousi svodkou událostí a krátkých komentářů k nim. Časem mi to už tak skvělé nepřipadlo a konvertoval jsem k blogování (někde na tom starém webu by se dalo najít, že blog je blbost a já nikdy blogovat nebudu). Po různých konverzích, přestávkách a reinkarnacích z blogu zůstalo tohle – pískoviště, které používám jako zdroj delších / strukturovanějších textů pro FB a hlavně pro testování fičur, které pak používám na jiných WP sajtách. Skoro nikdo sem nechodí, komentáře k článkům tady jsou na FB, kam se to odsud linkuje. Inu, je v tom i kus nostalgie – zapátrejte v historii blogu (sekce Hnijící maso) a zavzpomínejte na staré časy, kdy černoch byl ještě černochem, blbec nebyl alternativní a gauner nebyl aktivista…
Jo, co jsem to jen… vidíte, už tu myšlenku neudržím (s močí to zatím jde – díky za optání). Tak tu glosovací ideu jsem se rozhodl po čase zase trochu opláchnout. Separátní cinty k jednotlivým událostem na FB už mi nějak nekonvenují, FB se ubírá v rusutur a protože jsem staromilec (ne, to opravdu není totéž, co gerontofil), byl bych možná i rád, kdyby se to blogování zase tak trochu upředilo. Nepravidelné svodky tu tedy budete nacházet s titulkem Žumponor report, v rubrice graverův bulvál a se štítkem žumponor.
Nu což, uvidíme, jak pravil ten slepec, když šel do kina na němý film…
