Soumrak bohů

📂This entry was posted in📎and tagged

… aneb Jednou budeme dospělí

Za tu dobu, co člověci vláčí svá bídná těla po planetě, o které se bláhově domnívají, že jim patří, povstal a padl bezpočet různých božstev. Jedno mají některá společné: stvořil je člověk – tím, že se pokusil pojmenovat, popsat a kodifikovat něco, čemu nedokázal porozumět. To je ta lepší varianta – přírodní síly, úkazy, animistické avatáry, zbožštěné reálné objekty… Jednoduché, čitelné a predikovatelné entity s jednoduchými, jasně danými pravidly hry. Pryč jsou doby, kdy lidé dokázali se svými bohy čile obchodovat tím elementárním pravěkým barterovým stylem „já ty pazourek, ty já kus mamut, ugh, ugh„. Druhou variantou jsou bohové (zpravidla už solitérní), které si člověci zkonstruovali jako náhrážku něčeho, co jim na tom tržišti života chybělo. Boj, láska, nenávist, pokora, víra v lepší zítřky nebo prostě a jednoduše něco jiného, než měli. Křesťané věří (protože si to sami vymysleli), že jejich bůh stvořil člověka ke svému obrazu (pak se mu to asi nějak vymklo, či co). Opak je pravdou: člověk stvořil boha k obrazu svému.

Téměř všichni bohové téměř vždycky něco chtějí. Někteří jsou skromní – stačí jim džbán piva a nějaká ta flákota výměnou za to, že nebudou moc prudit (takový boží racketeering). Občas, když měli dobrou náladu, něco z toho lidem i káplo (nějaký ten healing, asistovaná reprodukce či kousek té prognostiky…). Jiní už byli náročnější – dožadovali se třeba ženských (o žádném teplém božíčkovi jsem zatím neslyšel), n.b. v luxusním balení, za úplňku a ještě to (což opravdu nechápu) musela být panna. Za těch krásných, starých časů ovšem ještě měli štěstí – kdyby dnes nějaký nadržený bůh požadoval pannu, musel by být zároveň pedofil.

Moderní bohové už jsou ovšem o něčem jiném. Manažeři velkých firem s komplikovanou organizační strukturou, hypertrofovaným outsourcingem (což jenom potvrzuje mou zkušenost, že na outsourcing nakonec dojede skoro každý smile ) a obtížně čitelnými vnitrofiremními pravidly, na jejich interpretaci a implementaci musí angažovat rozličné více či méně pochybné servisní organizace. To pak zhusta končí gigaprůserem, protože tyhle organizace si většinou hrajou malou domů a nějaký bůh či jeho klienti je zajímají asi jako impotenta pornočasák.

Všichni bohové něco chtějí, něco nařizují a něčeho se dožadují (ústy svých servisních organizací, of course). Požadavky bývají velmi jasně specifikované, je jich hodně a na rozdíl od výše uvedených bůžků max. do úrovně „Svítící Pařez, s.r.o.“ je jim nutné přinášet oběti formou celoživotní řehole. Úředníci za První republiky měli aspoň definitivu, i když něco podobného snad prý umí i katolíci. Protiplnění ovšem bývá definováno velmi vágně a jeho due date je typicky až po smrti věřících. Maul halten und weiter dienen – pak se uvidí…

Bohové jsou všemocní a někdy působí tak trochu jako Mistr Alien – kdyby chtěli, ti by toho dokázali. Jenže oni chtějí málokdy. Svět (nejen ten náš) je plný bídy, bolesti a utrpení. Zčásti jsme si ho zručně zrobili sami, zčásti ho na nás seslali naši bohové. Asi něco jako „to máte za to, fakani nezvedení“. Asi (stejně jako většina učitelů) nepochopili, že je lepší vychovávat, než trestat. Zejména, když jsou všemocní (na rozdíl od učitelů – i když někteří z nich si to aspoň myslí). Sebevědomý zákazník se pak musí ptát, proč tomu tak je. Mnozí často obětují i svou svobodu za to, aby jejich životy byly alespoň snesitelnější. Jiní se modlí ke svým bohům, aby jim pomohli svými životy nějak proplout a nebýt přitom úplné svině. Někteří dokonce prosí své bohy, aby jim dali sílu žit podle božích pravidel. A? Shit happens… Věřící ovce na to mají ovšem jasnou odpověď: Bůh ví, co činí a my tomu hovno rozumíme, tak ho nebudeme kritizovat. Jak velkorysé…

Bohové nás prý budou jednou soudit. Ale tak to být nemá a nesmí. Ježíš se nám to koneckonců pokoušel vysvětlit svým výrokem o vině a házení šutrů, že? Ne, já věřím, že jednou přijde čas, kdy lidé povolají své bohy k odpovědnosti a budou se dožadovat odpovědí a vysvětlení. Potom teprve budeme dospělí. Možná se nikdy nevyrovnáme svým bohům co do schopností, ale můžeme jim být rovni svou osobní svobodou, ctí, odpovědností a úctou k sobě samým. Než staneme svým bohům tváří v tvář, zkusme si to aspoň trochu nacvičit.


23 Responses to Soumrak bohů

  1. Ne, opravdu nemám ani teoreticky promyšleno, co bych udělal, kdybych potkal mimouše. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Ale je velmi nepravděpodobné, že bych přestal chlastat.
    Ostatně hledání odpovědi by znamenalo zohlednění nekonečně mnoha scénářů a na to jsem moc línej. Mimo to, nejsem si jistý, že už jsme je nepotkali.

    • Avatar šíloš
      šíloš says:

      Odhalils mne, padouchu…
      Dík za pokec.

      • Nemám ambice někoho odhalovat (no dobrá, pohledné pacientky, které umí vařit, nechť se postaví do řady). Ale asi chápeš, že jako scifista jsem na tohle téma debatoval bezpočtukrát, existuje bezpočet povídek, úvah… a skoro všechno je to dost banální. Myslím, že Aston na to kdysi vypsal nějakou soutěž, tak tam by se možná dalo něco najít.
        Na tohle téma bych asi dokázal vyplodit jen něco velmi blbého. Ale pokud to zkusí udělat někdo jiný, rád mu vysvětlím, jak se plete :mrgreen: :mrgreen:

  2. Avatar Cheorchia
    Cheorchia says:

    Krasnej spot smile
    Vylepim na lednicku 😈
    Jestli ono to proste neni jednodussi,svest neco na Boha-neuspech,vlastni neschopnost,nespokojenost.
    Do haje Boze? Proc zrovna ja? „Protoze me tak trosku seres“ -ten stary otrepany vtip…
    Zatimco,kdyz se dari-to se poplacavame po ramenou,jak jsme dobri.
    Svoboda,to je pro me to nejdulezitejsi.Mit moznost volby,zit podle svyho svedomi.
    Zit tak,aby me ti,ktere miluju-taky milovali.
    Ne podle toho co rikal v nedeli pan farar v kostele.

    • No jo, to je asi další berlička. (Ne)stalo se to, protože to bůh (ne)chtěl a já s tím nic nenadělám, ani kdybych si provalil hemoroidy. Tak na Kismet tedy taky nevěřím 🙄
      Nepochybně je budoucnost každého z nás jasně nalinkována – a nepochybně těch budoucností máme před sebou bezpočet a generují se online dle okamžité situace.
      Jo, asi bude lepší žít tak, abych nesral ostatní, než tak, abych nesral boha 😕

  3. V případě těch „ancientních“ náboženství ještě člověk se svými bohy komunikoval (a oni mu někdy i odpovídali 😉 ). Později si lidé své bohy značně depersonifikovali a fakticky je i odtrhli od různých kosmogonických teorií. Společnost se začala sekularizovat – začali existovat „věřící“ a „nevěřící“ a všechno se začalo komplikovat. Dnes potřebují někteří věřící tisícistránkový manuál k tomu, jak správně žít ve své víře…
    Způsoby komunikace s různými „nadřazenými entitami“ napříč historií i náboženstvími mě vždycky zajímaly a před spoustou let jsem diskusemi (reálnými, ne webovými) strávil hodně času. Dnes už nemám s kým diskutovat – spoustu těch dobrých lidiček jsem roky neviděl, jsou někde jinde, řeší jiné problémy a já nakonec taky… Ty diskuse v podstatě vypadaly stejně, jako dnes ty virtuální – jen výsledek byl jiný. Nějak jsme se museli domluvit i přes naprosto nesouhlasné názory, povahy, vidění světa. Ti lidi do toho šli pořád znovu, i když jsme se málokdy shodli. Bavilo je to stejně, jako mě, chystali si argumenty (tedy to, co za ně považovali) a brali to tak, že s těmi, kteří jsou stejného názoru a víry, si můžou pokecat před kostelem cestou ze mše. Dnes, když prezentuješ historická fakta a dožaduješ se obdobných argumentů od jiných, tak se ti vysmějí, že chceš argumenty v diskusi o víře…
    Teď už je to jiné. Internet dává každému možnost zůstat relativně anonymní, předstírat cokoliv a vypořádat se s kýmkoliv. Na těch reálných diskusích bylo krásné to, že jsme seděli u jednoho stolu a byli si všichni rovni. Nikdo nemohl nikoho vyhodit, zablokovat, ucpat mu hubu, obvinit ho (po hodinovém dohadování) že se přišel jenom hádat 🙄 , poučovat ostatní, jak a s kým se smí bavit. Když se někdo choval jako pitomec a ještě za to nadával ostatním, dostal většinou sprchu i od svých souvěrců. V té době jsem potkával hodně bloudů, zaslepenců, fanatiků či přívrženců různých obskurních filosofií. Sám jsem prošel lecčím, z čeho by katolíci strávili zbytek života v křiku a svěrací kazajce, ale těch skutečných hlupáků, křiváků či darebáků bylo v těch diskusích málo – protože to prostě nešlo.
    Ty časy jsou pryč a nikdy se nevrátí. Tyhle diskuse už asi nikdy s nikým nepovedu – dnes už na to nikdo nemá koule…

    No, tak jsme se vykecali a půjdeme si stoupnout do fronty na pilulky. Nakonec, proč bych nemohl být svým vlastním pacientem 💡

    • Avatar šíloš
      šíloš says:

      Řeks to i za mne, Grejví.
      Přesně tak to cítím, a je to v poslední době i důvod mé „strohosti“ v diskuzích.
      A fejs to fejs není kde a s kým.
      Nebo když je, tak není očom…
      Hezkej den, a dík za tenhle příspěvek.
      Seš mistr slova, není na plat.
      😈
      A satanista.
      Svobodnej.

      • No baže, já jsem satanista, když o satanismu píšu jinak, než s patřičným odsudkem. Taky jsem asi buddhista, páč píšu i o buddhismu. Mimo to jsem něcista, protože prý věřím v něco jiného, než v TO (a teď nemyslím TO od Kinga). O masturbaci raději psát nebudu, abych nebyl odhalen coby onanista. S takovou těch -ismů nasbírám víc, než Polák :mrgreen:
        A když se dobrovolně přiznám, že jsem lidový šintóista, tak mi to nikdo nevěří. Blbej svět 👿

        • Avatar šíloš
          šíloš says:

          Tak, tak.
          No nebylo to dřívávjejc lepčejší.
          Za našeho mládí.
          Ulovil se mamut, večer čaplo u ohýnku, zahrály pazourky, pokecalo o Venuších, brejnstormink o nesmrtelnosti chrousta,
          nacpat panďero a šup pod kožešinu.
          Neska člověka pálí oči od skrínu, ne od dýmu, čumí na studený ústřední topení, zahraje Doom 4.9, pokecá na fejsu o tom jaký měl mimísek hovínko, povečeří dietní šunku z Lídlu, a svalí se do neosobní postele z Obi a pošle z ní mejla do obýváku, kde kouká Venuše na 941. díl Felčdra z kopců.
          Dobrou. Dobrou.
          Ty interneti nám byl satan dlužen.
          Dobrou.
          Chuť.
          Pic.

        • Avatar ratka
          ratka says:

          Gravere, já ti toho šintoistu naprosto věřím. Šintoisté (i lidoví) mají svoje svatyně, rituály, zvyky. Dělají pokání a očišťování, prý za hlavu považují japonského císaře. Některé zvyky a tradice jsou celkem birazrdní ale věřím že to tak bylo. Když se vyjíždělo na moře, prohlásili někoho za božstvo a když dojeli dobře tak ho odměnili a když špatně tak ho zabili. Co se týče univerzální životní síly, připomíná mi to pránu nebo chi. není vázaná na zdroj. Prostě jen je. V tom je možná (pro mě) rozdíl v chápání východní a křesťanské spirituality. Ve východní chybí zdroj, ne že by nebyl ale nemluví se o něm (čest vyjímkám) U křesťanů se zdroj síly symbolicky přiřadil bohu. ale nikdo neví co to je, jen se říká že odsud vše pochází a také se navrátí (možná). Takže záleží jen na použité symbolice.

          Mysím že diskutujeme méně proto že jsme starší. Teda já určitě smile Pamatuji si jak jsem vášnivě diskutovala jako nekompromisní materialistka s „fanatiky“ . Míjeli jsme se. Od doby když mi jeblo v hlavě tak nemám o čem diskutovat. vnímám intenzivně vlastní víru… jako posvátnou. Každý má tu svojí.

          • Avatar šíloš
            šíloš says:

            Námitka, ratko >…Mysím že diskutujeme méně proto že jsme starší…
            Což za našich mladých let [vím kolik Ti je 😛 ] nebyly obležené lavičky v parcích, staleté lípy na návsích, a gasty nepraskaly ve švech?
            A všude tam starší(a moudří, ehm) lidé?
            Kam se poděli.
            Fšicky zalezlí doma.
            Nezdravá psychóza současnosti.
            Vždyť to ještě v 70′ fungovalo…
            [ten můj popolední slint je třeba transformovat právě do tohoto období-vždyť teď o čundráka(vandráků je dost) nelze zakopnout-svobodného-né organizovaného ve skautu etc.]
            Tagže to stářím nebude, myslím.
            Tedy jsem.
            Mňej se.

            • Avatar ratka
              ratka says:

              udělal jsem nedávno se syny šňůru skrzeva hospody. smrděla jsem jako tchoř. a hospody plné řvoucích starých vobejdů u piva. občas mezi mezzubá bezdomovkyně. mladí josu asi doma smile u počítače. teda ten můj nejmenší tam tráví volný čas denodenně a ani krásné spolužačky ho vevylákají ven. Ted n aposledy ho vylákaly dvě krásné dlouhonohé a za deet minut je kluk doma. co tak brzy? prý nuda smile

              • Avatar šíloš
                šíloš says:

                Hmm, to znám sad
                Dtto ti moji.
                Teď sry, jedu od rána aktivní pekelnou simultánku na dalších 4 pokecech, nějak nestíhám, sijesta se též blíží, cont. tngt.
                Pic
                Mizim ➡

          • Šintóismus je mi blízký díky principům Kami, jinak na „východních“ filosofiích vidím trochu jiná pozitiva, než jen alternativu ke křesťanství apod. Řekněme, že jsou blíž mému vidění světa. Lidový šintoismus je pak ještě sympatičtější v tom, že není kodifikovaný. Pokání a očišťování dělají i ateisté.
            Hlavu mám svou – japonského císaře k tomu nepotřebuju 😉
            Když se vyjíždělo na moře, prohlásili někoho za božstvo a když dojeli dobře tak ho odměnili a když špatně tak ho zabili.“ – to mi přijde jako dobrý příklad férové boží smlouvy, jen to výběrové řízení na boha in absentes asi nebylo moc našlapané.
            Já bych diskutoval i na stará kolena, ale už opravdu není s kým. Když jsem byl naposledy s kolegou v hospodě, tak jsme se místo učených disputací trumfovali, kdo má víc zhuntovaný tělo ze svý „sportovních“ aktivit . Slečno, pojďte se mnou domů – ukážu vám svou sbírku zranění z karate 😆
            Pokud jde o víru, nemůžu tvrdit, že nějakou mám. Názor, vidění světa, představu… to ano. Ale není to o tom, že bych něčemu konkrétnímu věřil ve smyslu pevného přesvědčení o existenci nějakého boha apod. Prostě jsou jen filosofie či názory, které jsou mi bližší, přípustnější… Nejdokonalejší formulace je asi taková, že má „víra“ je určena větší či menší ochotou připouštět či nevylučovat. Nemám důvod nevěřit, že nějaký bůh může existovat, ale nevěřím že existuje a je mi to jedno. Na rozdíl od křesťana by pro mě nebylo žádnou ranou, kdyby byla prokázána neexistence boha. A na rozdíl od ateisty by mi asi bylo ganz egál, kdyby jeho existence prokázána byla.

            • Avatar šíloš
              šíloš says:

              Tak tentokrát si, Grejví, v té poslední větě přestřelil.
              Zas až tak velkej frajer nejsi.
              Kdybys napsal …nejspíš ganz egál… , jó to bych pobral, ale takhle kategorické tvrzení?
              Kromě toho-Ty skutečně znáš svoji reakci na událost, která dosud v Tvém životě nenastala, dopředu?
              Závidím Ti.
              Pokora synku, pokora.
              Mňej se, a di do sebe.

              • 1. Je zásadní rozdíl mezi výrazy „asi“ a „nejspíš“? Příbalové letáky prosím čtěte pozorně!
                2. Znát reakci na budoucí údálosti je alogismus a nic takového netvrdím. Prostě mluvím o tom, co bych *asi* (to slovo tam fakt je) udělal konkrétně já, kdyby se něco přihodilo konkrétně mně. Tak funguje *asi* každej, že? Osobně si nemyslím, že existuje Chupachabra, ale kdyby přece jen, tak to nějak ustojím.
                Závidí mi každej, ale málokdo to umí přiznat – díky 😉
                Mám se a jdu od sebe!

                • Avatar šíloš
                  šíloš says:

                  😛
                  OK, je to tu zas ňáký chcíplý, tak se od fčerejška snažím vyprovokovat jakous takous kontraverznější diskuzi, aby to nebylo jen vzájemné hlazení po kožíšku, abolicionisti nezabrali, tak je třeba zvolit těžší váhu.
                  To cos odepsal, jsem očekával, a je faktem, že se mi zatmělo při letadlovém přečtení té věty v hlavě, a to“asi“ tam fakt přehlédl, namastil ve svatém 😉 rozhořčení reakci a odpink.
                  A dotaz-varianta-důkaz reálné nebožské(základem slova není nebožka) MZ entity, by Tě též nejspíš asi nechal chladným?
                  Až ze sebe zas vyjdeš, dej vědet, žádnej spěch.
                  Mej se.

                  • Avatar šíloš
                    šíloš says:

                    Apgrejd.
                    Jsi ochotný v tomto pablikspejsu popsat svou nejspíš reakci po prokazatelném oznámení přistání duhových (ano, bezpohlavních) mužíčků na Maliňáku? 💡

                  • Jestli je MZ mimozemská, tak o existenci mz entit jsem jako militantní scifista přesvědčen ❗
                    To je jedna z mála věcí, kde je slovo víra mému názoru nejblíž. Ale kdyby to nevyšlo, taky se nepoďám.

                    • Avatar šíloš
                      šíloš says:

                      Hmm, to z Tvýho třetihorního blogu tuším, ale v ug jsem se Tě tázal, zda máš teoreticky, step by step, rozmyšlíno, jak by ses zachoval.
                      Modelová situace >
                      Jedeš od Janáčka šalinou a náhle se „to“ stane. Korekce z mužíčků na améby(duhové 😉 ). Nevydává to žádné žádné akustické, ani vizuálně jednoznačné signály, zlehka to levituje nad zemí, v blízkosti kolejí.
                      Stojíte a dveře se otevřou.
                      Co Ty?
                      To není žádnej rórschach.
                      Imho situace, kterou nelze jako zcela nereálnou vyloučit.
                      Dík předem za upřímnost, ale odpověd si nenutím.
                      A už dávám pokoj.
                      Slibuju.

                    • Avatar šíloš
                      šíloš says:

                      PS
                      To není otázka jen pro Tebe.

        • Avatar šíloš
          šíloš says:

          Grejví 11.43
          Tak já taky povystoupím z houští…
          Tíhnu k neoabolicionismu.
          Můj guru je R.W.E.
          Né ten energetickej.
          Ten energickej.
          Byli tři, co hráli. Ty zbylí dva se jmenovali Lajk & Pálmr.
          Qíz.
          Jeho pohled na svět sa mi naozaj páčí.
          Svoboda.
          Příroda.
          Soběstačnost.
          Individualismus, ale nesobecký.

          Transcendentalista jeden ušatej.
          Sally, poraď, co s tím?

  4. Avatar Bat
    Bat says:

    Pekne napsano… 😉