Graverův virtuální choromyslinec

…aneb Tak som sa zĺakol, až sa mi Ščuce

Continue reading → Post ID 904735

…a co ti ostatní?

Continue reading → Post ID 904735

Jak ví každý zdělanec, Žanek Husuj byl betelnej borec ze štatlu (no jistě – narodil se v brněnských Husovicích, nevěřte těm kecům o Husinci – to si vymysleli cajzli, aby mohli machrovat). Dnes je všeobecně označován poněkud antagonistickým souslovím „církevní reformátor“. Už ten termín samotný je ovšem hnusnou herezí – kdo by se odvážil reformovat církev.

Jan Hus je nepochybně osobnost, plná rozporů a postoj církevních papalášů dnešních dnů k němu je z pochopitelných důvodů velmi ambivalentní. Československá církev husitská ho oslavuje jako patrona, římskokatolická církev mu postavila hranici. Za co? Nu, byl to kacíř. V době největšího úpadku církve si dovolil kritizovat vepře, chrochtající ve jménu Páně u koryt, naplněných na úkor svých oveček a oddávající se světským rozkoším v míře větší, než malé. Dovolil si nastavit zrcadlo církevnímu pokrytectví (trvajícímu ostatně dodnes) a kritizovat ty, kteří kážou vodu, chlastaje víno po hektolitrech. Dokonce si ten viklefián dovolil odsuzovat kupčení s odpustky.

Současně byl Jan Hus nepochybně ovšem i fundamentalistou, fanatickým vyznavačem „chudoby v duchu“ a do značné míry i církevním dogmatikem. A taky má na svědomí ty zatracený nabodeníčka…

Nicméně, nicvíce – Žanek byl borec s velkým srdcem a nevídanou odvahou – to, co dělal, byla v jeho době jistá sebevražda. Neodvolal ani na tom finálním barbecue, ačkoliv musel vědět, že v jeho časech po něm ještě neštěkne ani pes (doba Palachů přišla až později). Jak to celý s Žankem bylo, si znalci hantecu můžou přečít ve verzi Franty Kocórka.

V den Jendova upálení se narodilo mnoho význačných osobností – třeba já. A tak mám pro vás v tento význačný den jedno naučení: není cennější názor, než ten vlastní a není většího hříchu, než je pokrytectví. Zůstaňme sami sebou a nebojme se být kacíři. A pokud dneska někdo grilujete, věnujte Žankovi tichou vzpomínku.