Jest jen jediný Vládce choromyslince!
TLDR: zpátky na blogy!
Před třemi jařinami jste si tady mohli přečíst (tedy ti z vás, kteří umějí číst) takový ufňukaný nostalgický článek o migraci z blogů na socnety. Měl tenhle konečník: „Nějak se mi po těch starých časech stýská. Bylo to jiné. Bylo to… lepší. Voňavější. Lidštější. A už se to nevrátí.„.
Continue reading Post ID 930028
Je toho hodně, co o mně členové mého fanclubu ještě neví. Tak vám prozradím něco nového: když jsem bylo malé hloupoučké graveřátko (tzn. asi do pětatřiceti jařin – teď už jsem velké a… no nic), tak jsem modelařilo.
Zkusil jsem skoro všechno. Plastikity (1:72), balsové modely (lodě, letadla), našel by se i jeden upoutanec… no, a samozřejmě papír. Byla to tak trochu (dost) nutnost. Pěstoval jsem si kolejiště (kromě nulky snad všechno – H0, TT, N – to by bylo na samostatný příběh) a bylo potřeba to nějak zastavět. Stavby se daly koupit, ale byla to DDR provenience a stálo to dost chcechtáků. V těch časech ovšem vycházelo poměrně hodně vystřihovánek v ABC (K Richardu vyškovskému jsme se tenkrát modlili všichni). Takže to jsem jel ve velkém – domečky, nádraží, technika…, vrazil jsem tam i jakýsi kostel. Všechno to vypadalo poněkud neorganicky, ale hlavně, že to bylo zabydlené. A měřítko? To je jen pro fajnšmekry. Vždyť jsem jeden čas provozoval na společné desce TT i N (vypadalo to jak v Čiernej pri Čope).
Jo, tak to by bylo intro. Takže když TMB ve spolupráci s Betexou pořádalo výstavu papírových modelů, nemohl jsem chybět. A bylo na co se dívat. Pro někoho, kdo zůstal u těch hraček z ábíčka, to byla univerzita (jo, ten Robocop, co hlídá vchod, je taky z papíru).
Autorem modelu z titulního obrázku je slovenský modelář p. Pietrov, který se specializuje na církevní stavby. Chvíli jsem si s ním povídal – entry costs 130 €, doba realizace několik týdnů (s biologickými přestávkami 🙂 ). No, já bych to plácal tak tři roky se záchvaty vzteku a bezmoce 2x denně.
Co všechno tam bylo k vidění, najdete v tomto obrázkáriu.
Ruská mise 2018
Když jsem letos přemýšlel (občas se mi to stává), kam se zase nepodívám, byl jsem instruován, že chci do Ruska. Ну, почему бы и нет. Нужно выяснить, что изменилось за тридцать лет. Takže to byla Moskva, Leningrad (dnes se prý už jmenuje jinak, ale pořád je to Leningrad) a nějaké ty vesnice v okolí (např. Carskoje Selo – dnes už se taky jmenuje jinak, ale… no nic.). Inu, za těch 30 let od poslední návštěvy se toho zase tolik nezměnilo. Za návštěvu to rozhodně stojí – Rusko je krásná země, na ulici a v metru se krade míň, než u nás (přesto jsem tam jednu ruku šátralku pocítil) a lidé jsou tam hodní skoro jako na Moravě.
Do galerie jsem vyvrhnul několik málo chaotických kartinek – řazení nemá žádný řád, pokud by vás zajímalo, co na konkrétní fotce je, pokusím se to zjistit.
Nějaké otázky? Nuže:
Takhle nějak zněl první příspěvek na tomhle blogu. Letošního srpence tomu bude právě deset let. Ani nevím, jak a proč mě napadlo kouknout se, co jsem tu vypotil na začátku a proč mě to napadlo zrovna teď. Asi za to můžou mí kami. Potvůrky kolem mě pořád poletují, já je krmím… no nic.
Continue reading Post ID 930028