Už jsem si říkal, kam se nám naši vyděrači odboráři asi schovali, že o nich dlouho nebylo slyšet. Tak ten šutr zase někdo zvedl a vypustil ten nenasytný hmyz na světlo boží Aštarovo. Stávka muší bejt, soudrzí, protože veřejný sektor má málo prachů. A protože sociálně myslící (omlouvám se za ten oxymoron) člověk soudruh neuvažuje stylem „propustíme darmožrouty a flákače a jejich práci (if any) a platy rozdělíme ostatním“, je nutné hledat zdroje jinde. Přesně řečeno tam, kde obvykle. Z bývalého odboráře (což je stejná pitomost, jako bývalý černoch) a nynějšího předsedy Senátu vypadlo hned několik perel:
- „Zvýšení se mohlo financovat z vyšších daní pro firmy“ Jistě, jak jinak – cesta nejmenšího odporu. Ti, kteří vydělávají a (nedejAštar i prosperují), to těm netáhlům zatáhnou. A když náhodou někdo, kdo už se na ten racketeering nemůže dívat, relokuje své sídlo do nějakého daňového ráje, tak stádečku nějaký ten huml už vysvětlí, jak je to nečestné a nesportovní. Košer je setrvávat v daňovém pekle a ještě si to pochvalovat.
- „Pokud se chceme přiblížit životní úrovni západních zemí, musí mzdy růst rychleji“ Nepochybně. Životní úroveň „západních“ zemí je definována tím, jaký love dostane profesionální nefachčenko od státu, aniž by pro to musel hnout oudem. Poslouchaj, voni Štěchu, nejsou náhodou socan?
- „Politici by měli mít větší odvahu k rychlejšímu přidávání“ Velkolepé. Prostě to chce jen odvahu. Však oni to ti zatracení kapitalisti zase nějak ustojí. Že se sníží výběr daní a zvýší daňová kriminalita? No, tak… tak ty daně zvýšíme ještě víc. A až to někdo nedá, sekne s živností a půjde si stoupnout na pracák, tak… hm, co třeba zvýšit daně? Nebo nějaké nové, které ještě nemáme (momentálně mě žádné, které ještě nemáme, ovšem nenapadají).
Nám je to všechno jedno – my jsme odboráři, my máme koryta jistý. Nám nikdo nic nesebere. Cože? Že budou nějaký volby? No, tak si plebs zase zvolí socany, politické podnikatele nebo paka. Co zbývá, když nikdo jiný nezbývá…