…aneb kterak graver potupnou porážku utrpěl
Jsa BU-lama, jsem vcelku proslulý svými zraněními z karate. Většinou už je ani nepočítám a neeviduju a kdybych byl ten typ, mohl bych na ně balit vydry. "Slečno, ukážu vám svou sbírku zranění"… Tentokrát jsem však utrpěl porážku obzvláště potupnou – dostal mne švýcarský sýr. Ano, čtete správně – jsem zcela střízliv (po tréninku cucám Heineken a zdá se mi o Plzni).
True story: často pobývám ve Švýcarsku a v hotelích si s oblibou dávám k snídani trvdý sýr (životní styl Bed & Breakfast začínám docela milovat). No, tak tentokrát si dal on mě. Jak jsem se ho snažil ukrojit takovým tím zahnutým nožem, udělalo něco v zápěstí křup a bylo vymalováno. Výraz v mém obličeji byste vidět nechtěli. Viděl ho pikolík a už se snažil:
May I help you, sir? (samou ochotou by mi ho snad podržel i na záchodě)
Eeeh, help with what?!?
With your cheese, sir!
Uurgh, no, thanks, I will make it… (myslel jsem, že mi ho chce pomoct sníst)
Oh, indeed you do, sir! (vypadal, jako že je ochoten uvěřit spíš tomu, že jsem Miss Universe v utajení)
No, vyřešil jsem to po graverovsku – vzal jsem si ten sýr celý. Obdobný dialog se opakoval ještě jednou při večeři u Rolli’s, kde jsem tou zrasenou rukou musel krájet steak. Personál mě fixíroval jako něco, co právě vylezlo zpod šutru. A jak jsem byl s tou rukou neobratnej, ještě na mě zaútočila pepřová omáčka, která zcela neočekávaně a zákeřně vyběhla z kyblíku a jala se zkoumat ubrus. Kdybych v tom podniku nedělal slušnou útratu a nenechával solidní zpropitné, asi by zavolali místní mutaci Chocholouška.
Sladké finále přišlo na tréninku, kde to dodělala jakási páka. Ne že by se soupeř účastně nezeptal, proč mám zavázanou ruku – ale až po aktu.
Tak teď sténám a na dotazy ohledně původu své indispozice odpovídám "jako obvykle, vždyť víš". Přece nepřiznám, že mi to udělal sýr…
http://www.youtube.com…1TnzCiUSI0Ehm, tak ještě jednou. Doufám, že se zasměješ… 🙂
Už jsem to našla, vlastně je to Ital na Maltě a nevím, jestli tam ten odkaz umím dát, tak to zkusím http://www.youtube.com/results?search_query=italian+who+went+to+malta&aq=f
Jsem si vzpomněla na komickou scénku "Ital ve Španělsku"V hotelu: host(Ital): I want sheet in my bed. recepční (Španěl) – You better not shit in your bed. host (Ital) – I want fork on my table. obsluha (španělská) – You better not fuck on your table… Je toho ještě víc a je to k popukání. vtip tkví samozřejmě ve výslovnosti… No doufám, Gravere, že ses taky báječně bavil. 🙂
No! My sýr my castle!
May I help You with Your sýr, sir? 🙂
No, shodou okolností mi před krátkým časem asi poprvé něco taky v zápěstí ruplo jinak než obvykle.Jsa už stát a zkušen, okamžitě jsem dal už jen pár trojek, abych si potvrdil, že mám dále střílet už jen levou a driblovat radši taky.Příštích pár dnů jsem si tedy dal pořádný trénink leváka aliena a až ve svého požehnaném věku si uvědomil, že střílím levou lépe než drtivá většina nba praváků pravou.Docela mě toto zjištění skoro překvapili, netušil jsem, až jak moc jsem dobrej, eh.Nicméně, back to basics, po chvíli regenerace odpočinkem, jsem okamžitě nahodil megapoctivé prokružování zápěstí všemi směry a starej dobrej gumokroužek.Dnes po pár týdnech mám myslím zápěstí jako vyměněné.Po třicítce se se mnou moje tělo moc nesere a začíná se mi to líbit.Jakmile něco nedělám dokonale, křup a dostanu přes držku a pořádně, abych okamžitě makal na stopro, jak mám.Jen to někdy trochu přežene, mně by stačilo i měkčí upozornění, jsem už pokornej a poslouchám tělo jako hodinky. Ale někdy je lepší sebou fláknout a srovnat se z lenosti jednou provždy, než sebou fláknout za pár let naposledy.alien