…už jste pěkně nasraní
Briefly: ČTÚ vydal Zprávu o plnění povinností České pošty za r. 2007.
Nepředpokládám, že kdokoliv s mentální kapacitou alespoň na úrovni prašivého senilního velblouda, kdo posledních cca. 300 let nežil mimo hranice známého vesmíru, je schopen vyjadřovat se pochvalně o tak bizarním jevu, jakým je Česká pošta (toho nejsou povětšině schopni dokonce ani zaměstnanci této pitoreskní instituce). Pravda, před lety jsem v jakési diskusi narazil na jednoho hyperblba, který se domáhal důkazů mých tvrzení, že ČP nepatří mezi 10 nejkvalitnějších firem v ČR. Toto individuum ale o sobě tvrdilo, že je manažerem ČP, takže jsem mu vzhledem k této diagnóze odpustil.
Není pravidlem, že by Vox popapuli byl bezvýhradně potvrzován nějakou nezávislou analýzou. Výše uvedená Zpráva je toho světlou výjimkou – její výsledek předčí i ta nejhorší očekávání. Bylo konstatováno, že ČP dlouhodobě a ve velmi významném počtu případů prostě neplní své zákonné povinnosti. Některé konkrétní výsledky auditu v jednotlivých segmentech poskytovaných "služeb" jsou přitom na hranici zdravého rozumu – dlouhodobě neřešené porušování listovního tajemství, jednání na hranici trestněprávní klasifikace (vybírání poplatků za neexistující poštovní přihrádky, ve kterém ČP navíc pokračovala i po zjištění), zcela šílené praktiky při řešení reklamací, programové ignorování veškerých zákonných i interních parametrů atd. Zmíněn je i onen drzý slogan, který parafrázuji v perexu.
Všeobecnou sympatii zasluhuje jistě i konstatování, že ČP nevyřešila ani jeden jediný nález z minulých auditů (některé z nich jsou přitom identifikovány každoročně už od r. 2004). Důvodem je vedle monopolní pozice v klíčové oblasti služeb nepochybně i fakt, že za své jednání ČP obdržela pokutu na úrovni špatného vtipu.
Já jsem rozhodně stranou velmi zaujatou – s ČP jsem zažil historky, patřící spíš do horrorů HPL (budiž mu R’lyeh lehký). Jako reprezentativní vzorek bych mohl uvést veselou scénku, kdy mi postkráva zanechala doporučený dopis do vlastních rukou (n.b. obsahující PIN k platební kartě) zasunutý pod dveřmi činžáku. Reklamace byla óbrkrávou v prvním sledu odmítnuta s tím, že "to přece není možný". Když jsem trval na písemném záznamu a vyzval ji, aby mi tedy ukázala můj podpis v příjmovém deníku, byl jsem z pošty prostě vyhozen s tím, že mi nevznikla žádná škoda, takže není co reklamovat. Nudící se obecenstvo tímto vyzývám k soutěži o nejlepší název výsledku mých opakovaných písemných stížností na postup paní krávovedoucí.
Štěstí mám zřejmě i na doručovatelku, která dle svých vlastních zvrácených výzkumů usoudila, že v době, kdy ona "doručuje", stejně nikdo není doma, takže nejenže místo zásilek pohazuje oznámení o uložení, ale v některých případech už zásilky preventivně nechává na poště, protože je stejně nemá v úmyslu doručit. K masívnímu vzedmutí svých mentálních sil se přinutila včera, kdy se (zřejmě v záchvatu sebereflexe) pokusila doručit obyčejný dopis bývalému sousedovi, který v domě už několik let nebydlí (což jí bylo sděleno manželkou, která měla tu smůlu, že ji potkala). Jsa o tom zpraven děvenkou svou starostlivou, zaspekuloval jsem si, co s tím dopisem asi ta kunhuta udělala. Ne, nenechám vás hádat, neuhodli byste. Dopis jsem našel ve své vlastní schránce… Nemá už snad ani smysl dodávat, že si soused dle své informace po odstěhování na poště požádal o forwarding…
Jedno prvenství ale ČP přece jenom má: v koncentraci arogantních blbů na metr čtvereční. Zážitky z dob, kdy jsem se ještě pokoušel "služby" reklamovat, bych musel vydat pod pseudonymem nebo jako sci-fi, protože by tomu nikdo nevěřil.
Pokud jste se ještě nestihli pozvracet, doporučuji p.t. obecenstvu konzumaci stanoviska ČP ke Zprávě ČTÚ. Za bod 3. by autor zasloužil zaletovat do popelnice a skutálet z kopce. Obzvlášť výživnou hodnotu má poslední věta: "Doufáme, že se České poště podaří ve vzájemné spolupráci s ČTÚ vydefinovat odpovídající nároky na její služby tak, aby zohledňovaly skutečné potřeby zákazníků."
Hovno, hovno, zlatá rybko. Nároky už vydefinované jsou, jen na ně ČP zvysoka defekuje.
Update: pokud by sem náhodou zavítal pan Jiří Novák, výše to zmíněný poštovní ma(na)gor a jal se mne opět obviňovat, že neschopnost ČP zveličuji a urážím její zaměstnance spekulacemi o jejich yntelykenci, dovolím si nabídnout několik vybraných zjištění ze Zprávy (jedince s oběhovými potížemi či psychickou labilitou prosím, aby dále nečetli):
- Na vzorku osmi doporučených zásilek bylo shledáno 14 (!!) porušení právních povinností; ani jedna zásilka ze vzorku nebyla dodána bez závad.
- Pracovnice pošty odmítla vydat zákaznici balík, protože nevěděla, jak zaznamenat tento fakt do počítače. Balík před očima zákaznice vrátila jako nedoručitelný.
- Byly zjištěny pošty, které mají otevřeno pouze jeden den v týdnu.
- Byla zjištěna pošta, která měla v poslední den podání DP zavřeno z důvodu oslavy otevření nových prostor.
- Několik občanů bylo odpojeno od elektrické sítě, protože jim pošta nedoručila faktury.
- Doporučené zásilky jsou běžně dodávány neoprávněné osobě, bylo zjištěno i falšování dodacích dokladů.
- Úložné lhůty jsou neoprávněně kráceny.
- ČP prakticky neplní povinnost náhradního dodání.
- ČP běžně ukládá zásilky bez pokusu o doručení, někdy nepředává ani oznámení o uložení. Můžu potvrdit osobně a opakovaně.
- Přestože povinností doručovatele je donést poštovní zásilku až do adresátova bytu, doručovatelé adresáta požádají, aby si pro poštovní zásilku došel před dům. Stávají se dokonce případy, že než adresát ke vchodu dojde, doručovatel je již pryč. Můžu potvrdit osobně a opakovaně.
- Ve Zprávě je obecně popsáno množství případů, které lze společně charakterizovat prostě slovy "pošta nedoručuje".
Znova se vracím. Poštěvačky mi nedoručily dopis kde byl napsán odlet letadla „dost důležitá informace, jinak nedostanete letenku“ . Asi jsem je naprdla měsíc před tím, když bylo do devíti hodin zavřeno a já tam hulákala, že se jim na takovou službu můžu vyprdnout.Ach jo, jsem nepoučitelná.
ta si to slízneDnes jsem byla na rehabilitaci s rukou na kterou mi spadlo tělo 1.1.2008 k ránu. Ta paní co mě tam mučí řvala, páč zrovna dostala od pošty výhružné upozornění, že nebyla opět zastižena ve své mučírně a nemohl jí být proto doručen balíček, či-co.Je to baba od rány, pošťovačce to nezávidím:-)))
HehéééééTak to jsem se při čtení tohohle článku perfektně pobavila. Dovolím si přispět troškou do mlýna a to dvěma historkami. Jeden můj klient-opravář aut měl objednány náhr.díly a aby mu došly hned, jelikož to dost spěchalo, tak mu byly poslány jako profi balík. Jelikož však má dílnu jinde než bydlí, tak každý den letěl domů do schránky, jestli tam nemá výzvu na balík. Na třetí den mu volali od dodavatele, jestli si prý dělá čurdu, že se jim ten balík vrátil jako nevyznednutý. Jelikož je to ten samý prchlivec, co jsem o něm psala, jak vehementně na benzince chtěl pokaždé k miznoucí účtence ještě ručně napsaný daňový doklad, tak nelenil a jal se vyslechnout vedoucího místní pošty. Bylo mu vysvětleno, že jelikož se jedná o profi balík, tak na ten se výzva do schránky nedává, ale doručovatelé mají povinnost dva dny po sobě dvakrát navštívit jeho bydliště-adresu dodání a pokud nikdo není doma, tak se balík vrací. Vzhledem k tomu, že jsme malé městečko a pošťáci mu bežně všecko vozí do dílny, páč ví, že u nich nikdo není doma, tak to je docela mazec. Možná si měl někdo z rodiny vzít dovču, aby mohli ten balík doručit, že jo ? Klient vzteky bez sebe řval na vedoucího : Vám ten nápis na tom autě přestříkám, vy debilové ! na “ Dneska podáte, týden hledáte !!!A tohle se stalo mně a dodnes je mi z toho trochu nanic. Mimo ekonomiku mám jako přívažek ke své práci ještě správu hřbitova a musím pravidelně obesílat nájemce hrobových míst novými smlouvami. Vrátil se mi dopis s tím, že poštěvačka napsala, že adresátka zemřela. Vyvěsila jsem tedy na veřejnou desku výzvu o uzavření dalšího nájmu se jménem zemřelé… za týden doběhla dcera té zemřelé s tím, že maminka vůbec není mrtvá a kdybych neměla v ruce tu nešťastnou obálku, tak bych už byla zemřelá její rukou snad i já. K tomu není co dodat. ČP stojí za houno a kdyby šlo všecko posílat virtuálem, tak tam ani nepáchnu.
19Správná to žena, neprohlíží manželovi kapsy ani před praním :-). Také občas vyperu nějakou bankovku nebo občanku.
Jo, tyhle vtípky se leckde nevyplácí. Já jsem to zkusil v autobazaru, kde se platí keš. Chvíli předtím jsem vybral bankocetle z bankomatu a bazarník se pozastavoval nad jejich čerstvostí. Když jsem to komentoval slovy „já se s tím tisknu celou noc a vám se to nelíbí“, chtěl volat benga…
:)))Poslední moje vzpomínka na poštu: Platil jsem pětilitrem, co mi manželka vyprala v zadní kapse kalhot. Úřednice si bankovku nedůvěřivě prohlížela proti světlu, za mnou fronta. No tak jsem ultravtipně poznamenal: „Zdařilý padělek, že?“ Kauzu přišel řešit ředitel pošty a lidi ve frontě by mě nejraději lynčovali. Nakonec se poštvelmistři usnesli, že bankovka je pravá. Měl jsem docela bobky, protože doma jich ještě pár čerstvejch schlo na stole u tiskárny… 😛
[17]Tak tohle bych vlastní rodině neudělal, i když jsem jinak pes :-)).btw: opomněl jsem připojit historku, kterak jsem se na přepážce ČP pokoušel zakoupit dálniční známku a byl jsem konfrontován s dotazem „jestli jako na auto“. Má odpověď „nikoliv, na ruskou dieselelektrickou ponorku třídy Kilo“ byla označena jako chucpe a následně mi bylo vysvětleno, že dotyčná beruška dělí vozidla na „auta“ a „náklaďáky“.
S poštou nemám problém.Už před mnoha lety jsem delegoval pravomoci na členy rodiny a sám do tohoto obludária zásadně nelezu, nestýkám se s nimi a ignoruju je jak letní čas. Občas mě sice nějakej pošťák dožene a chce autogram, ale to se dá vydejchat. 😉
15To je fakt, vždycky když jsem měla nějakou náročnější brigádu (fyzicky), brala jsem to jako posilovnu a rozcvičku a ještě za peníze. A takové procházky dělají divy. Myslím, že teď, když je hezky, by to nemuselo být tak špatné. První týden:) Pod vlivem monotónnosti pak asi každého nadšení přejde a vypadá to tak jak to (alespoň u nás) vypadá.
14Moje motivace pracovat v takovém monstru by spočívala v šanci udržet si denním pohybem pěknou postavu :-). Fakt jsem si všimla, jak ty holky, co běhají s poštou, mají pěkně vypracované svalnaté nohy, štíhlé boky a pěkné držení těla. Když začne roznášet poštu nějaká baculka jako brigádnice, už po měsíci je na ní vidět změna k lepšímu. prostě je to pěkná a zdravá práce :-).
Máme podobné zkušenosti a zážitky, tady je to hezky úderně a vtipně napsáno. U babičky zase roznáší poštu sympatická důchodkyně, která si ráda popovídá o životě, se všemi se zná a všichni jsou s ní spokojení. Jako všude je to o lidech. Ale motivace „normálních“ lidí pracovat v takovém nefunkčním monstru jako je ČP je pochopitelně menší, takže jich tam člověk moc nenajde.
12Když jde o prachy, tak slyší – to je dobrá odpověď :-))).
prachyKdyž jde o prachy tak slyší i náš kamarád, který je již patnáct let v invalidce na hluchtu.Jo a ještě slyší když je nějaká zajímavá pomluva,nebo někdo nadáva na komanče ,jinak je hluchý a to úplně:-))Například se vymlouvá, že nemůže na počítač, protože je hluchý, nebo kvůli tomuvá nemůže zrýt zahradu:-))))
10To ještě slyšejí :-))?
:-((Pošta . Taky je paráda jak ti dávají důchod ,za mnou deset prduchů a ta nána to na celé kolo nahlas počítá aby každý věděl kolik berem.
Jo, to máš pravdu. Doktor, učitelka a listonoška, to je místní honorace :-).
V malé lokalitě, kde si všichni vidí do talíře, to většinou vypadá jinak. Je to víc osobní, lidi se znají, nikdo nechce, aby si na něj půl obce ukazovalo prstem.Zrovna teď tu byl (asi na záskok) takový čilý prduch – chlap tak 220cm/150 kg, než vylezl nahoru, funěl jak parní sentinel – a ani nezkoušel zazvonit dole, aby zjistil, kdo je doma – ke každému bytu poctivě vyběhl. Jenže to byl nejspíš nějaký brigádník (tu naši eufrozínu znám). Brigádníkovi řeknou, že když bude stížnost, strhnou mu to z výplaty – kdyby to řekli kmenovému zaměstnanci, ještě aby se báli, že jim s tím sekne.
Ale jo, já jen že byl na tebe nějak nezvykle dlouhý (ten článek :-). Jasně, že je to o lidech. Já takové zkušenosti prostě nemám, u nás je pošta vzorná. Jsme taková civilizovaná vesnička, žádná džungle :-)).
Jinak ale chápu, že to někomu připadá zábavné. Zmrdipošťačka se taky moc bavila, když přinutila mou invalidní maminku, aby si pro dopis seběhla ze třetího patra dolů a ještě jí vyhrožovala, že si pro to příště půjde na poštu. Totéž dělá jiná kráva mně – jakmile jí vedoucí řekla, že jsem si stěžoval, přestala mi doporučené zásilky doručovat prakticky úplně. A nadělám prostě prd – vždycky je to moje slovo proti jejímu.Většina lidí se přestane bavit, až to potká je.Proto ten článek.
No, jak je vidět ze zprávy ČTÚ, píšou se o tom ještě delší články. Je to holt jedno z témat, no. Já zase třeba nechápu, jak může někdo napsat víc jak 2 slova o dřevěných kočičkách…Pokud jde o toho odborníka, vědomosti a znalosti jsou použitelné jen ve funkčním prostředí. Nevím, co je zábavného na tom, že třeba někdo přepadne soudce. Ostatně já jsem se nad situací, kdy mě za moje peníze posílá do prdele nějaká nedovzdělaná kráva, moc nebavil.“taky jsou to lidi jako my“Jako já určitě ne…
Nevím, proč by u nás zrovna pošta měla fungovat :-)). A na co o tom takový dlouhý článek…?Ale ta scénka, jak známý odborník na spotřební právo graver byl při pokusu o reklamaci služby vyhozen mě aspoň pobavila :-)). Mimochodem na nějakém blogu jsem náhodou narazila na vyprávění blogujícího zaměstnance pošty (taky jsou to lidi jako my :-)), vytahoval se tím, jak pošťáci hrají fotbal s balíkem, určeným k doručení, zkopaným pěkně dokulata…
***Nejmenovalo se to dříve poštovní služba???Ale nefunguje to stejně, ať se to jmenuje jak chce.
U nás se taky nikdo neobtěžuje s donáškou zásilek. Kdo by se s tím taky tahal, že…
pošta je bezva instituce. pracovní doba na dědinách taková, že pro pracujícího není možné vyzvednout doporučený dopis:-)a když podle informace na oznámení požádáte o doručení jinam, jsou z toho tak vykulení, že rezignujete.onehdy jsem si šla vyzvednout peníze na hlavní brněnskou, která se honosí tím, že je nonstop. a ejhle, nonstop sice otevřeno, ale peníze večer nevydávají, o víkendu jen dopoledne. proč, to jsem se nedozvěděla:-(