Graverův virtuální choromyslinec

Ne, nelekejte se, nebudu psát o oslavném tažení papouškoidně zbarvených termofilů, kteří jsou na sebe hrdi. To už semlel každý, kdo má díru do rusuturu a mně tyhle akce přijdou nablblé a disgusting bez ohledu na to, jestli je pořádají buzíci, odboráři nebo třeba komouši (ostatně je to pořád totéž – v Práglu se zgrcne pár buzen a ve Štatlu je z toho hic 🙂 ). Sexuální preferenci považuji za dost privátní záležitost (a to už je u mě co říct) a nevidím důvod, proč vyřvávat na celý rynek, že strkání péra do cizí prdele mi přijde jako fakt žůžo zábava. Ale tahle akce ve mě vzbuzila (eh, kokotom do rici, čo to táram) takovou malou reminiscenci na mé dávné debaty s a o buzerantech s těmi, kterým většinou falešná nenávist kapala i z uší. Je to sakra dávno, ale dovolte graverovi zavzpomínat na staré, dobré, teplé (fok, I did it again!) časy.

Nějakých 20+ godov tomu nazad, soukromá garáž kdesi v Blekfíldu, umně předělaná na termoklub. S kámošem jsem tam chodil, protože měli otevřeno do rána, když jsme se jako studenti vraceli z tahu, nikdo nás neprudil (brali nás jako partnery) a takhle k ránu se hošani chovali výrazně míň zhovadile, než heteráci kdekoliv jinde. Časem pochopili, že nejsme jejich, tak začaly hlubokomyslné diskuse na téma „společnost, církev a my“. Nejen z těch časů mám mezi buzíky pár známých, což mi snad dovoluje a umožňuje být někde jinde, než všichni ti universal haters.

V reakci na pražskou termopýchu se proti buznám a lesbám vymezil snad každý, kdo má tu svou díru do rusuturu ještě neobsazenou. Všichni vědí, jak „to“ špatné, fuj a „proti přírodě“, případně jak ošklivá je to nemoc. Cože jsem to… aha, tak příroda. Povídejte mi prosím dlouho a hlasitě o tom, co mother nature (zhusta různými blouznivci transformovaná ve všemožné sorty božstev) vlastně zamýšlela, že se jí ti buzíci tak vymkli. Bůh stvořil buzíky mezi lidmi i zvířaty, aby je následně zatratil. Homosexuální partnerství a styk je „proti přírodě“, protože nesměřuje k rozmnožování. Ó hrůzo, jaké to provinění. V tomto kontextu je proti přírodě i chráněný heterosexuální styk, páč (fuj again) taky nesměřuje. A když si ho vyhoním na retichu, nepochybně jsem se provinil proti Přírodě, neboť ti ubozí mrskací spermíci to v septiku prostě nedají. Obzvláště křesťané v tom mají jasno – už v SZ se tuším v třetí knize Mojžíšově píše cosi o tom, že když dva borci spolu, tak jejich krev na ně. Osobně v tom vidím (ostatně jako v celé bibli) jen nepovedenou alegorii – coby bývalý člen Archeoastronautické společnosti nevylučuji, že ten manuál inicioval nějaký předchůdce Aštara Šerana a tou krví chtěl naznačit riziko přenosu letálních sexuálních chorob. Že by mohl být takový vydařený šukec (ať už s chlapem, babou nebo třeba s takovým malým, roztomilým jehňátkem) prostě zdrojem potěšení, je ovšem nepřípustné. Když šukat, tak plodit, jinak peklo. A nesmí se vám to líbit – jinak… no, vždyť víte. Ale fuck off ya ass – křesťané (a katolíci obzvláště) nenávidí a odsuzují vcelku cokoliv, takže no wonder. Ostatně podle téhle party je „osvobození“ od homosexuality vcelku jednoduché – stačí věřit v Ježíše Krista.

Nějak jsem v těch diskusích, vedených Pravými Posly Dobra, neviděl (nebo nepoznal) jednu zásadní věc – nejspíš proto, že se jí všichni Ti, Kteří Mají Jasno, záměrně vyhýbají. Cože to? Inu, klasika: co kdyby to potkalo vás. Homosexualita jako nemoc? Ale kdeže, blbíci. Co uděláte, když zjistíte, že vaše dítě je takto nevyléčitelně „nemocné“? Zavrhnete ho? Ale kdeže, katolíci! Co věřící homosexuálové? Strašná kombinace – Bůh je zatrať! V Ráji je možná teplo, ale No Admitance for Those Who Differ, že? Tak takovým rájem si vydlážděte vlastní prdele – já tam nechci. Ale co když se něco tak nepřijatelného stane ve vaší rodině? Aha, to je něco jiného. Jak říkal ten komančský náčelník, když odsoudil všechny bledé tváře a Old Shatterhand mu na to řekl, že i on je bledá tvář? Ne, Old Shatterhand je přítel Indiánů – on není bledá tvář. Bledost našich tváří nemá nic společného s bledostí našich tváří – jen s tím, že jsme kurvy a zmrdi.

Tenhle článek není o homosexuálech ani katolících. Je o tom, o čem píšu nejčastěji, nejraději a nejlépe. O Démonu Pokrytectví, který sídlí v každém z nás a vykazuje značnou imunitu vůči exorcismu. Koho nenávidíte vy? A koho máte rádi? Nevíte? Nevadí! Stačí přece sledovat Zprávy…