aneb O nesnesitelné lehkosti vědy katolické
Nedávno jsem se na FB smýknul kolem interesantní diskuse. Původním tématem byla víra v mimozemské civilizace (už samotná sémantika toho tématu je nesmysl, ale o tom jindy), pak se to zvrhlo na spor darwinistů (evoluce a druhová selekce) s katolíky (svět stvořil Bůh a dost o tom řečí). Dalším jádrem sporu pak bylo jestli je Zemeguĺa stará miliony, miliardy či jen pár tisíc let. No budiž, de gustibus non est disputandum. Co mě ale na diskusi pobavilo byla argumentační úroveň obou stran. Darwinisté zoufale snášeli důkazy, odkazovali na různé vědecké práce apod., zatímco božisté tvrdili, že Boží dílo žádné důkazy nepotřebuje a stačí víra. Po darwinistech ovšem ty důkazy chtěli a z voleje je odráželi vírou. To i kecka graver pozná, kdy se nezapojit…
Pikantním detailem diskuse pak bylo tvrzení (zpět k původnímu tématu), že mimozemské civilizace neexistují, protože Bůh stvořil život jen na Zemi. To už se zapojil i kecka graver s dotazem, jestli má Bůh nějaké teritoriální restrikce a proč by nemohl stvořit život i jinde. Po odpovědi „proč by to dělal“ už jsem ovšem propadl temnému zoufalství a repliku ve smyslu „protože tu pozemskou demoverzi poněkud nezvládl“ jsem si raději odpustil.
No, a co na to Svatý otec, který se stejně jako jeho předchůdce JPII) „snaží církev zbavit nálepky protivědeckosti“? Vesmír je dílem Boží imaginace.
Tak taky přihoďte nějakou tu kosmogonickou teorii, ať je sranda…