Graverův virtuální choromyslinec

…aneb o temných zákoutích jazyka brněnského

Můj známý je z Prahe. Ačkoliv má tuto ošklivou nemoc již od útlého dětství, je to jinak vcelku normální a slušný člověk. Smrká do kapesníku, každý týden si mění ponožky (s bráchou), do práce chodí v obleku, má vysokou školu (i když dodnes není jisté, zda tam studoval on nebo oni jeho) a mluví plynně anglicky (i když mu rodilí mluvčí moc nerozumí). Přesto jsou ale právě jazyky jeho dalším handicapem – hantec nikdy nezvládl ani pasívně. Na známý fór o pražákovi, pijícím vodu z kašny na Zelňáku, mi řekl, že jsem kráva.

Při jeho poslední cestě do Brna za účelem bezuzdé konzumace enormního množství ušlechtilých lihovin se rozhodl cestovat vlakem (v basu prý háže tyče – nechápu, jak se může dělat šoufl v basu někomu, kdo využívá služeb Českých drah a osobně jsem přesvědčen, že pravým důvodem je fakt, že ještě nikdy necestoval střízlivý). Když se v terminálním stádiu doplňování PHM podíval na hodinky, slušně jsem se ho zeptal: „tak co, už hrneš na rolu„? Pohled, který mi věnoval, svědčil o tom, že jeho psychika byla vážně poškozena dlouholetým negativním mísením genů, kdy se jeho předkové pářili se svými blízkými příbuznými (taky z Prahe). A tak jsem mu musel potupně vysvětlovat, co je v Brně role. Nezbývá mi než doufat, že inteligentní čtenáři mého blogu (ano, i takoví jsou) touto fatální absencí jazykocitu netrpí a gómou, co je potřeba. Pokud ano, doporučuji ke studiu odbornou literaturu.

Pro militantní Cajzly: osobně proti pražákům nic nemám (výše uvedené je pouze licentia poetica), nejsem lokálpatriot a jezdím s pražskou espézetkou, takže mne prosím ušetřete obvyklých pragocentrických keců 🙂