Zahulíme, uvidíme…

📂This entry was posted in📎and tagged

Tak nám prý chce vrchnost zakázat kouřit, paní Müllerová. Cože? Ale né, já myslím tydlencty viržinka a cigarety, bábo jedna vobšourná. V opeře? V jaké opeře – voni jsou zase vožralá jako feldkurát. V hostincích přece! Coto? Že jsem vožralej já? Tak se podívaj do čubičky, když sou tak chytrá – je to hned na první straně! Hostinský Palivec říkal, že je to na hovno. A má recht – kde jinde by se mělo kouřit, když ne v hospodách!

Švejk by to nechápal a já to taky nechápu. K intošským analýzám nic přidávat nebudu – v álejích je už dost nablito (a bude víc, to vám povídám!) a mně je to ganz egál. Ale koukaje tak na ty hospody kolem své nory, zkouším si představit, jak to asi po té abolici bude vypadat v reálu. Kohorty huličů, doposud důmyslně ukryté v temném bezpečí paluší mimo jakoukoliv cenovou i sociální kategorii, budou osudem vyvrženy na ulici jako blbej vorvaň na pláž. Nebohý tabákový tremp, ošlehaný větrem hospodských ventilátorů, brutálně diskriminovaný zhůvěřelou státní správou (Šabatová, ty to vidíš!) je nucen bez ohledu na nepřízeň počasí emigrovat na chodník před nálevnu (if any) a potupně zde vyšlukovat svou partagasku či baleniko. Autor tohoto odporného, nelidského zákona nedomyslel jistě všech hrůzných důsledků. Až mu to dojde, bude již pozdě sypat si popel na hlavu. A nebude to ani možné – popelníky v hospodách budou zejout prázdnotou! Autorovi tak nezbude, než rezignovat na svou práci a upadnout v zapomnění coby homosexuální prostitut v Modré ústřici.

Jaké hrůzy nás tedy čekají? Je nepochybné, že kuřáci se budou snažit minimalizovat okamžiky nepohodlí a vyhulená retka budou kumulovat. Místo obvyklého, zdraví prospěšného tempa „dvě žvára na jeden škopek“ tak při nedobrovolném odchodu před hospodu vytáhnou během pěti minut tři čvaňha a fofrem zpátky, aby jim nespadla pěna či nezteplal chleba. Taková dávka nikotinu ovšem musí ovlivnit jejich příčetnost dřív, než se to povede chlastu. I zkušeným huličům, šlukujícím první ligu, se udělá šoufl, což může mít negativní vliv na jejich další konzumaci. Výsledek – hospodskému klesne brada, tržby i hůlka, zavře knajpu a zamíří na úřad práce. Tomu tedy neříkám podpora podnikání, nehledě na to, že zdraví kuřáka to taky neprospěje.

Co dál? Zmínil jsem se, že doposud byli kuřáci milosrdně internováni v útrobách hospod. Umíte si představit, co nastane, až vyhřeznou kohorty štamgastů z Devadesátky nebo od Hejmalů? Pouhý pohled na něco takového může slabším povahám způsobit septický šok. A to je prosím hlavní ulice – víte, kolik tam projde lidí? Ti všichni to teď budou muset obcházet aspoň přes Dobrák a já budu muset chodit i v létě v hubertusu, aby nebyla vidět bouchačka a cep. Na vlastní oka jsem na Devadesátce byl svědkem návštěvy (tedy ve stádiu pokusu) rodičů s malým dítkem. Snad to museli být cajzli, že tam vlezli. Dokonce si tam chtěli objednat jídlo! Po několika minutách byli zase venku. Nebohé robátko polité pivem a posypané vajgly, tatík se šavlí za krkem a pochcanou košilí a matinka jen s žalostným pláčem – horšímu osudu unikla jen proto, že už bylo poledne a tedy všichni na sračky. A tohle teď nečeká jen pošetilce, dobrovolně vstoupivší do těchto legendárních doupat, kam se neodváží ani policajt (tedy jednoho ho viděli jít dovnitř – ven už nikdy). To se může stát každému, kdo jen projde kolem!

Tak co tam máme ještě? Aha, hygiena, mrška jedna. Co myslíte, že dělají kuřáci s tím dehtem, který do sebe cpou? Jasně, musí ho zase vyloučit – to máte jako se vším. Správnou technikou vás nebudu obtěžovat, ale doposud kuřáci ohleduplně odkládali své chrchly na podlahu hospody (ti citlivější na retichu). Teď toho budou plné chodníky. V létě to lepí, v zimě mrzne a klouže. Nehledě na to, že takový dobře vržený kousek vám může i zlomit nohu.

Ještě něco? Víte, co je kutnohorský smích? Drsné hrdlo kuřákovo potřebuje občas odkašlat. Tlusté, k tomuto účelu mnohdy speciálně upravené zdivo hospod ten zvuk udrží vevnitř. Ale co když si tlupa čadilů zazpívá pod širákem? Popraskají okna v okruhu několika desítek metrů, z kolemjdoucích se stanou sluchově postižení, těm, kteří už sluchově postižení jsou, se zresetují naslouchadla a hejkal v nejbližším lese konvertuje na ruský klasický balet. Ryk, za který by se nemusel stydět ani prasodlak v říji, teď bude vaším jediným kulturním zážitkem.

Ještě dýcháte? Jestli ne, zkuste si vyvětrat – dokud to jde. Až budou kuřáci vykázáni mimo hospody, hned tak si nevyvětráte. Když to zkusíte, budete na tom úplně stejně, jako kdybyste před účinností zákona strávili celý den v hospodě. Není jiné volby, než dovážet kyslík v tlakových lahvích a utěsnit veškeré otvory. Plnírna tlakových lahví firmy Air Products je tuším ve Slatině.

Myslíte si, že si dělám legraci? No dobrá. Já neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde…


One Response to Zahulíme, uvidíme…

  1. Avatar Modona
    Modona says:

    Modonka se směje smile))