Kumarův sen

📂This entry was posted in

…aneb o předlouhé, leč jisté cestě do rusuturu

Šrí Kumar Vishwanathan odešel z Indie údajně proto, že se mu nelíbil kastovní systém. A protože nejspíš usoudil, že v kotlince máme kasty taky, zvolil si své poslání – mýtit a mýtit. Jako není kouře bez ohně, není snad cikánského průseru bez Kumara. Posledním jeho hrdinským činem je angažmá v ghettu Přednádraží, kde vytrvale přesvědčuje Spoluobčany, aby setrvali v životu nebezpečných ruinách, které už ouřady nařídily zbourat, protože je to asi to jediné, co se s nimi (tedy s těmi barabiznami) dá dělat. Výmluvné záběry TV news nás ovšem přesvědčují, že se opět jedná o zjevnou diskriminaci pokojných obyvatel, kterým nejde o nic jiného, než panu majiteli dobře a včas platit za slušné bydlení. Pravda, úhledná novostavba sice postrádá některé elementární atributy obytného komplexu (např. podlahy, nosné zdi…), ale zato má o to víc oken (byť někdy na ne zcela obvyklých místech, kde je pan architekt jistě neplánoval, leč neúprosný zub času měl jiný názor). Hromady odpadků, navršené na několika málo zbylých podlahách, jsou jistě jen svébytným kulturním artefaktem (ostatně v rodišti pana Kumara je to zřejmě standardem). A hygiena? To je bubák, kterého se musí obávat jen změkčilí příslušníci bílé „majority“. A cikáni sami přece mají zájem v nemovitosti zůstat – dokonce si ji na vlastní (fakt, jo?) náklady „opravují“ (tedy těch pár minut, kdy je snímá kamera). Efektivitu zazdění jedné díry (pardon, okna) a pomalování zdi veselými barvičkami v poměru ke stavu té kuče si p.t. obecenstvo jistě zhodnotí samo.

Tentokrát se ovšem Patres Conscripti poněkud nasrali. Oni vydali nějaké rozhodnutí, leč Kumar mařil! I poštvali na něj stádo právníků, ale odvážný bojovník za selektivní lidská práva se nezalekl. Vysmál se jim a poradil jim, aby neřešili kokotiny. No problem – Kumar totiž může. Kumarové tohle můžou vždycky. Jejich strategie je vždy stejná: cokoliv, co je činěno Romům, aniž by se jim to zamlouvalo (tedy cokoliv kromě socdávek), je rasismus. Zákony? Fuck off – my máme vlastní a ty nám stačí.

Solitérní aktivisté kumaroidního modelu prokazují Romům stejnou službu, jako různé velkohubé proromské organizace. Prostě je hlasitě podporují v tom, co cikáni chtějí. Pod honosnou fasádou „odstraňování kast“ tak kasty sami vytvářejí. Falešné rozdělení na minoritu a majoritu, selektivní aplikace pravidel hry, mohutná medializace a kriminalizace každého, kdo se jen odváží nesměle pípnout, že je tady kurva asi něco blbě – to jsou metody, které zcela jistě nevedou k tomu cíli, o kterém Svatí Ochránci Utlačovaných blábolí. Zato zcela jistě vedou k jiným cílům – těm jejich. A dokud Romové nepochopí, kdo je jejich skutečným nepřítelem (a oni to nepochopí, protože k tomu nemají důvod), půjdou tou cestou do sociálního i morálního rusuturu stále dál – až tam dojdou. Dokud sami nedeaktivují své aktivisty a nedojde jim, co znamená skutečná rovnost, nemají šanci. Důsledná výchova k odpovědnosti a povinnosti, přerušení toho strašného několikageneračního řetězu života na dávkách, plošné kriminality a vědomí naprosté beztrestnosti je alternativa. Ale proč ji volit, když to funguje?

O co jde všem těm Kumarům, Samkovým, Džamilám, Kocábům a dalším? O Romy? Těžko. Jde jim jen o sebe.

 

Debilog: p.t. členové mého fanclubu jsou uctivě žádáni, aby mne v maximální míře ušetřili opakovaných obvinění z rasismu, fašismu, onanismu a jiných -ismů, jakož i alienovských vzkazů typu jestli si myslím, tak abych si nemyslel, i na mě jednou dojde, právník (policie, KGB, FBI, OSA…) už mě má v hledáčku apod. Blázni jsou v mém choromyslinci vítáni, ale blbců mám až po kokot.


3 Responses to Kumarův sen

  1. Avatar Boor
    Boor says:

    Zas tak jednoduché to nebude.

  2. Až tam opravdu budeme, nebudeme žádnou informaci potřebovat.
    A ven per partes – jako tasemnice.

  3. Avatar Boor
    Boor says:

    Pro informaci, do rusuturu jsme dorazili.
    Problém: jak se dostat zase ven ?