Panem premiérem Burešem (předpokládám, že dle výsledku soudních pří mu tak už smíme říkat, stejně jako smí být pan Okamura zván piTomiem) opět lehce cloumá kauza Čapí hnízdo. Samozřejmě jde opět o vhodně načasovanou kampaň a účelovku. Tentokrát pan Bureš údajně detašoval svého duševně nevybalancovaného synka za asistence jakéhosi Rusáka na Krym (zřejmě oblíbená destinace), aby si tam odpočinul a moc nepindal před policií, jak dělal fotrovi bílého koníka. Odhalila to dvojice novinářských pistolníků sklepního formátu s pomocí kamery v brýlích (opravdu už mám někdy pocit, že si k Rusům chodí pro inspiraci nejen Zeman).
Mediální bramboračka úhledně kolotá, občanstvo pořádá demonstrace, politikuum vybízí Bureše k demisi… obvyklá hitparáda bezzubosti a bezúčelnosti. Koncovka se rýsuje v jasných obrysech: nestane se vůbec nic. Bureš už své voliče uklidnil: neodstoupí, ani kdyby jim obsah tlustého střeva lezl uchem. Za pár týdnů po aférce pes neštěkne – jako předtím i potom. Z Hradu opět zaznívají mantry, že útok na pana premiéra jest útokem Kavárny proti výsledku demokratických voleb (sic!) a že kdyby to náhodou pan premiér nějak nerozchodil, pan prasident ho znovu pověří sestavením vlády. Má k tomu přece po těch demokratických volbách puvoir. Nebo?
Nebo ne. Pajdulák z Hradu (a nejen on) se snaží přesvědčit stádečko, že demokraticky zvolení politikové mají od lidu mandát k čemukoliv. Zemana přece volila polovina elektorátu, Bureša Aštarvíkolik, takže teď nikdo nemá právo demokraticky kritizovat jejich excesy, páč je to vlastně takňák hlas lidu, že? Neže. Voliči nedávají politikům svou volbou mandát k ničemu jinému, než k řádnému výkonu politické funkce. Volí úředníky, ne lidové či lihové baviče, slouhy cizích mocností, šmelináře a untrvasrmany, morální skoliotiky, legislativní hranaře či žumpoidní kreatury, kterým smrdí nohy, držka i názory. Nedávají jim svou volbou bianko šek k hovadství a prasárnám. Měli by je za takové skutky pranýřovat, nikoliv omlouvat či adorovat. O to víc, že je sami volili. A vono prd. Kreatury vylézají z politických septiků nejen nezahovněny, ale stále silnější. Fantazie selhává při pokusu představit si, co by ta která rouhavá ropuší odpornost musela učinit, aby vysublimovala z politické scény.
Nemůžu uvěřit, že voliči Zemanovi a Babišovi nemají problém s ničím, co tenhle hrůzný tandem vyvádí, ale z mé židle to tak vypadá. Asi je to pro ně jednodušší, než si připustit, že tuhle volbu tedy opravdu řádně posrali.
Like this:
Like Loading...
Je toho hodně, co o mně členové mého fanclubu ještě neví. Tak vám prozradím něco nového: když jsem bylo malé hloupoučké graveřátko (tzn. asi do pětatřiceti jařin – teď už jsem velké a… no nic), tak jsem modelařilo.