Provozní řád Ústavu

📂This entry was posted in

Rukověť loyálního pacienta

  1. Mnoho jest cel obydlených, leč obyvatelé jejich jsou si rovni *). Zde není Pánů či Dozorců. Zde není dobrých či zlých, hubených či tenkých, modrých či rudých. Vy všichni – mí pacienti – bez rozdílů pohlaví (délky či barvy), vzdělání, sexuální orientace či dezorientace, stojíte v jedné frontě na své pilulky.
  2. Pacientům jest zapovězeno tlouci lžící o mříže.
  3. Pacientům se taktéž zapovídá pohybovati se toliko ve spodním prádle mimo své cely.
  4. Samohana (onanie, též masturbace) jest povolena pouze po osmé hodině večerní a výhradně ve vlastní cele. Pacient přitom musí zcela zahalit své ohanbí přikrývkou či jiným vhodným pokrytím.
  5. Pacienti jsou povinni přijímati svých léků řádně a zavčasu a nevzpěčovati se těm, kteří jich podávají.
  6. Jest povoleno a žádoucí, aby pacienti odkrývali tajnosti svého nitra, jakkoliv jsou tyto v běžném životě bizarní. Toto budiž považováno za součást terapie.
  7. Pacienti nechť se nepovažují za šílené či slaboduché – toto je jen vnější podoba suverenity ega.
  8. Považováno jest za zcela normální, vydává-li se pacient za Napoleona, žirafu či symfonický orchestr. Jest mnoho podob lidské Psýché a za blázny nechť jsou ti, kteří toho neznají a nechápou.
  9. Koupelová terapie koná se o desáté hodině dopolední a čtvrté odpolední. Mimo tuto dobu jest pacientům zapovězeno toulati se bez výslovného souhlasu gravera po koridorech. Ti pacienti, kteří byli odměněni opuštěním cely, se zavazují na koridorech nehlučeti a nedrážditi svých spolupacientů.
  10. Svěrací kazajky nechť jsou udržovány v čistotě a navlékány toliko za okolností záchvatů obzvláště silných u pomoci k tomu vyškolených ošetřovatelů.
  11. V choromyslinci není umělé demokracie. Pojem tento ztrácí relevanci v řádu, který je zcela oodán dobré věci – Terapii. Ve jménu Terapie jest vše povoleno všem vyjma výše uvedeného.
  12. Pravidlo dvanácté a zcela nadbytečné jest rozděleno sub literis a): nedodrží-li některý pacient v náhlém pominutí smyslů uvedená pravidla, stane se hovno …. b): majitel a správce choromyslince pan graver vymezuje si práva kdykoliv tato pravidla změniti či přizpůsobiti okamžité situaci, a to bez předchozího sdělení pacientům

*) o rovnosti viz Karel Havlíček Borovský: „Car necar, svátek nesvátek, všecko je mi rovno. Nebudu hřmít, nebudu, co se stane – hovno!“