…přece létají…
… a dokonce pořád rychleji. Než se naděješ, udělá to frrnk a jsou v rusutur. Zůstane po nich jen smrad, plno much a v pondělí zavříto. Kdožeto? No přece ty zatracený roky! S hloubavostí sobě vlastní jsem si všiml zajímavého jevu: čas od času, většinou takhle v noci, se na mých hodinkách zvýší ukazatel letopočtu o jedničku, což je doprovázeno intenzívními optickými i akustickými efekty. Již mnoho hodin předtím se lidé v mém okolí začínají chovat nestandardně – hlasitě povykují, dotýkají se různými částmi těla, okusují si obličeje a křepčí jak šaman kmene Mašukulumbů za úplňku (btw.: teď byl taky úplněk a v jakýchsi novinách jsem se dočetl, že po dobu úplňku jsem nesvéprávný – nevím, proč jen při úplňku). Toto chování je zpravidla doprovázeno proklamacemi nesmyslných a zcela nesplnitelných závazků typu "přestanu chlastat", "přestanu/začnu pracovat", "budu na všechny hodnej" (proboha proč) atd. Oč dál jsou v tomto naši poblitici – ti to dělají pořád (i kdyyž před volbami mají také svého Silvestra).
Nu což, my zde v našem virtuálním choromyslinci máme pro pošuky pochopení. Abych tedy zapadl mezi své pacienty, rozhodl jsem se udělat taky něco nestandardního (do prdele jsem vás poslal už vloni). Chtěl bych vám, svým virtuálním pacientům, příznivcům, žíznivcům, přáteloum i nepřáteloum, živým, mrtvým i Nemrtvým (ano, i vám, Regu a Tino)…to… eh, co jsem… aha: poděkovat. Ano, je mi líto, že jste upadli, ale je to tak. Poděkovat za to, že jste mne provázeli tím virtuálním Temple of Abomination, za to, že jste stáli poblíž, když jsem se chtěl bavit nebo někomu napráskat, že jste mi dali příležitost poznat vás i kousek sebe samého. Každý z vás přispěl svou hřivnou (kdysi jsem si myslel, že tohle divný slovo znamená hovno, ale prý to tak není).
Poděkovat, a taky se tak trochu rozloučit. Ublinulý rok byl náročný a hektický a ten přiblinulý, no – to jediné, co přeju sobě i ostatním do všech nových roků je, aby nebyly horší, než ty předchozí. Čeká mě spousta práce (ano, i graver se občas snižuje k tomuto ponižujícímu způsobu obživy) a já jsem se rozhodl přenechat své pacoše autoterapii (nezaměňovat s autoerotikou, i když to taky občas pomáhá) a věnovat rudimenty svého volného času sám sobě – je toho dost, co pro sebe chci udělat. Když se ohlížím za všemi těmi diskusemi, kterými jsem prošel, nemůžu uvěřit, kolik času jsem věnoval nesmyslným tahanicím v situacích, ke kterým by v reálu nikdy nedošlo, s lidmi, kteří by v reálu vůbec nezapnuli reproduktor. To, o co se lidi tahají na webu až do úplného vyčerpání (a zase znovu, jakmile naberou dech), by se vyřešilo několika slovy (ostatní argumentační nástroje záměrně vynechávám). Cyberspace je báječné místo pro ty, kteří v reálu žít neumí nebo mají pocit, že chtějí být někým jiným. Já chci být graverem (jak to říkal dědeček Hříbeček – kdybys nebyl hlupákem, nebyl bys teď graverem?) – a k tomu virtuální odmašťovnu nepotřebuju. Takže taky takový malý dárek pro některé z vás (možná pro většinu). Tenhle blog zůstává – až to na mě zase přijde, něco určitě vyvrhnu. Prostor se tu najde i pro vás – třeba výměnou za zrušení nablblých antiwebů.
Jo, tak co jsem to ještě… poděkovat, rozloučit se… aha, a ještě popřát, ať to máme komplet. Tak tedy: srágory o úspěších a štěstí si přejte sami, na to vám kašlu. Ale přeju vám to nejtěžší, co na vás nespadne z nebe: abyste dokázali být sami sebou. Vždycky, všude a za každých okolností. Neschovávejte se před sebou samými – nejde to, věřte mi. Nestyďte se za to, co říkáte a děláte – pokud se za to stydíte, nedělejte to. Když žijete v Matrixu, nenechte se zlákat jeho vlastnostmi a neskrývejte to, co vás dělá vámi. Nic z toho, co v reálném životě uděláte a řeknete, nelze vzít zpět – můžete se s tím jen vyrovnat. V Matrixu to jde, ale to funguje jen na jiné avatary, ne na vás samotné. Skrčky, lži, charakterové veletoče, mazání, banování, vymýšlení složitých systémů pro trestání nepohodlných, skrývání a odkrývání celých webů – proč? Koho chcete? Falešné bohy? Falešné kamarády? Přizvukovače a duševní masturbanty? Jo, možná je chcete, ale potřebujete je?
No, už je tu můj ošetřovatel – musím prý na schůzi Nejvyšších Božstev (bude se projednávat ten zatracenej konec světa) a ta uniforma s tím zapínáním vzadu se tak špatně obléká. Tak teď jste na řadě vy…
-
Až zlatovláska jako květ
-
k modlitbám pohne hříšný ret,
-
až suchá mandloň rozkvete,
-
zalita slzou dítěte,
-
pak přijde doba šťastných chvil
-
a klidný bude Canterville
Co tě nezabije, tě posílí, Gravere. A vice versa. To už jistě znáš. Ale nic jiného mě nenapadá 🙂
… A přežít otloukání? Na to je jednoduchej recept – zvyk. Já jsem hodně rozdal a hodně inkasoval – v práci i fyzicky. Ale už mě to taky zmáhá – šrámy se nějak nehojí. Ty na duchu i ty na těle. Von je to takovej začarovanej kruh – šrámy na duchu si léčím v tělocvičně, odkud si zase nosím šrámy na těle. Vypadám sice jajo blbec, ale pomáhá to :-))
Otevřenost je luxus – každý ji neunese. Já jsem ji u některých lidí neprosadil ani výměnou za to, že můžou být stejně otevření ke mě (a tím nemyslím virtuální frustráty, ale své kolegy nebo partnery v byznysu).A jiný opravdu nebudu – ani v reálu, ani tady. Jediné, co s tím kdo může dělat je take it or leave it.btw: to neznamená, že mě občas neser upřímnost druhých. Já jsem ješita a cholerik, takže když mi to občas někdo vpálí do xichtu, mám tendenci se nasrat.
Už to vidím, díky. No a už chápu, proč mi nepřipadáš nijak extra vulgární. Nebudu to kdovíjak pročítat, ale jsem zastáncem otevřenosti a u tebe ji vidím na první pohled. A vím z vlastní zkušenosti, jak tvrdě se dá takovou upřímností narazit. Ale ty stejně jiný nebudeš, o tom taky něco vím… Hm, tak ti přeju, ať to otloukání přežiješ ve zdraví… :o))
No vida, nezmršilo. Škoda, že bloguje.cz neumí preview příspěvků…
Sorry, napastoval jsem odkaz a engine udělal hyperlink i z té tečky na konci. Takže správně je to takhle (snad se to zase nezmrší):http://graver.blokuje.cz…sich.php
Ráda bych se tam mrkla, klikám, zkouším to po několikáté, ale vždycky mě to hodí zase sem. Tak nevím… můžeš to nějak upřesnit? Třeba datum?
Z jakýchsi bizarních důvodů mě napadlo si přečíst, co jsem napsal o diskusích před cca 2,5 roky: http://graver.blokuje.cz…ich.php. Možná si to někdo bude chtít refreshnout – je to stále aktuální.
No, já jsem zase otevřenější k lidem, které znám :-)). Blbí bikeři a jejich alternativy mě vcelku nevzrušují – snažím se odhadnout, co řešit chci a umím. Když nechci a/nebo neumím, tak jdu od toho a je mi fuk, jestli se nějaký onanista byude zbytek života ukájet nad tím, jak na mě vyzrál. No, a když chci a umím, tak se kreténští bikeři pak diví.Ostatně jak je vidět z mnohých případů, na webu ta anonymita zase není taková, jak si někdo myslí. Mnozí vysírači jsou pak překvapeni…
Mně to trochu připadá, jako když žiješ ve velkém městě a v té anonymitě se setkáváš s lidmi, kteří ti říkají věci, které by ti jinak neřekli. Jako třeba když mě otituluje "ty kreténská krávo" nějakej rozjetej biker, před kterým musím uskočit na přechodu a on (asi) musel zpomalit. Pochybuju, že by si něco takového dovolil, kdybychom se znali. A třeba si jen potřeboval vyplavit endorfiny, nebo co. Už si to ani neberu osobně a nemá smysl za ním řvát, ať si…
[22]"tak jsem tady poprve a libi se mi tu" – to bude dobrý, to zase přejde :-)"Virtualni hadky beru jako urcite uvolneni" – já bych to formuloval tak, že ne hádky, ale diskuse. Hádat se s nikým nepotřebuju – když ho nepřesvědčím, tak chuj s tým. Pár lidí jsem se snažil hodně dlouho přesvědčit, že když budou dělat to, co dělají, obrátí se to proti nim. Jakou popularitu jsem tím získal, je v našem rodinném kruhu asi všem jasné. O to hůř, že jsem měl pravdu – obrátilo se to proti nim.Jinak se s virtuálními známými (hlavně z oblasti BU) potkávám v reálu taky. Je to užitečné, protože když se lidi potkají, je konec blbým kecům, předstírání, nadávkám a urážkám atd. Buďto si podají ruce nebo jdou od sebe, ale jak píšu, to, co někteří předvádí na webu, by si v reálu buď nedovolili nebo ani nedokázali.
🙂 tak jsem tady poprve a libi se mi tu.K tomu virtualu a realu,ja si dovolim poznamenat,ze spoustu lidi z virtualu znam osobne a setkani bylo vzdy mile prekvapujici.Virtualni hadky beru jako urcite uvolneni.Na deti nervu,na manzela taky ne,krome toho je chytrejsi,vzdelanejsi a vyssi -takze by me smetl argumenty :)))).Proste si s nekym zahadam a je mi nejak lip.
Jakej smysl? Tak to vážně netuším. Jen sem občas mrknu, už jsem párkrát mrkla i jinde, ale NIC. Mě agličtina poznamenává hundred per cent.Ještě ty mi to vyčítej, mám té kritiky i tak po zuby. Co je normální atomová ponorka? No neva, nemusíš, to by ses možná uvysvětloval. Já třeba vůbec nechápu svět sci-fi. Doufám, že ti to nevadí.
[19]Eh, tedy aby se někdo necítil dotčen: když říkám, že to nikdo nečte, tak to myslím kvantitativně, ne tak, že kdo to čte, tak je nikdo :-))"asi mi připadá, že to má nějaký smysl" – kdybys náhodou zjistila jakej, tak mi to řekni."snadný k pochopení" – koukám, že ta angličtina nás poznamenává všechny, co? Někteří kolegové mi taky občas říkají, že jsem hard to understand. Já se jim snažím vysvětlit, že blázni jsou oni a já jsem jen docela obyčejná normální atomová ponorka.
Ahoj, gravere. Jestli si myslíš, že tvůj blog nikdo nečte, tak se možná mýlíš. Třeba já sem občas zabrousím :o) Nevím proč, asi mi připadá, že to má nějaký smysl. Každopádně zdravím. Ty nejsi z těch, kdo by byl snadný k pochopení, ale to občas někomu nevadí…:o) Měj se!
Ale to není sebemrskačství – nejsem flagelant a nemám potřebu se bičovat. Jen nemám problém vidět se reálně a profláknout to ostatním. Až mě pak někdo pozná v reáľu nebo dojde na lámání chleba jinak/jinde, aspoň nebude moct říct, že jsem ze sebe dělal něco, co nejsem. Ono je to vlastně jednoduchý, protože pro mě je ten virtuál fakt jen relax (myslím tím to virtuální simulaci života, nikoliv samozřejmě nějaké odborné záležitosti apod.) a nemám potřebu někoho přesvědčovat, že jsem uznávaný guru v tom či onom (jestli to na někoho tak působí, jeho problém).By ses divil, jak machruju v reálu, když mi o něco jde (třeba o prachy – nám modrým xindlům holt o nic jinýho nejde). Kolik věcí jsem se naučil za pochodu, když jsem předtím ze sebe udělal megahypersuperprofíka. Naštěstí si toho zatím nikdo nefšyml.
Nebuď furt tak sebemrskačskej. Vždyť jde o fekál. Správná rozhodnutí jsou přece ta, která lze kdykoli změnit… 🙂
[15]To je v podstatě i můj případ, ale to, že mé názory a postřehy nikoho nezajímají, mi nemůže zabránit, abych je říkal :-)). Jen netrvám na tom, abych to řekl všem…
No jo, skoro všichni tam musíme. Blbý je, že zůstávají stálice, který vlastně nemaj co říct, ale chtěj to říct všem… :-i
Jednak se nepočítám mezi ty, kteří mají rozum (vždycky, když ho potkám, tak ho nakopnu a von se vodkutálí) a druhak – jo, blogování samo o sobě jistě, proto taky tenhle blog (zatím) zůstává (občas se potřebuju vykecat a rušit blog jen proto, že ho skoro nikdo nečte, mi nepřijde jako dobrej důvod :-)). Jen jsem se prostě ohlídl za těmi virtuálními strkanicemi s virtuálními pacienty a došlo mi, že jsem ty poslední zbytky rozumu asi fakt ztratil právě tady. Byly doby, kdy mě to bavilo nebo jsem tím něco sledoval, ale to je pryč. Mě moc nezajímá názor druhých na to, co jsem a co dělám a je mi fuk, jestli mi někdo věří – jen jsem si pak nedokázal přebrat, proč se tedy s někým dokážu tak dlouho vybavovat furt o tom stejným a se stejným výsledkem.Takže jo, je to prostě o tom, že z větší části hodlám přejít do reálu, tedy z pohledu virtuálního světa do ilegality 🙂
No nazdar! Hele, gravere, blogovat by měli ti, co mají rozum… a je NÁS už zatraceně málo! 😉 Asi děláš chybu s těma cibulema na ruce. Já už je nenosím cca 15 let. Čas si přečtu na mobilu nebo v autě na displayi. A honit se nenechám. To virtuálno není špatný jako doplněk reálna. Blbý je, když se jím necháš zcela pohltit. Až budu mít pocit, že to hrozí, zmáčknu klávesu DELETE ALL? a potvrdím YES. Snad nebude pozdě… :p
teda dřevnici. i když to vyjde nastejno.
ty novoroční zprávy jsou fakt úžasný:-(ve třiceti se dobrovolně utopit v ledové svratce:-(( http://www.novinky.cz…outili.html
Ano, v mé minulosti je mnoho temných míst…
Mod, ta je stejně jen dočasná, takže tu mám v záloze když mám píchlou i rezervu. Ale minule to prořízl idiot důkladně, nepomohla ani pěna.Gravere, nemachruj, taky jsi chlemtával Starobrno:-)
"Starobrno" – ptal jsem se, co točíte, ne čím umýváte schody :-(("On mě píchá dvakrát do tejdne" – ještě si stěžuj :-)"ať mám ten nejkrásnější rok ze všech, které jsem kdy měla" – to bych ho pěkně nakopl, protože to znamená, že ti další roky už mi přeje hnusný…
Radkovelká díra? nestačila by ta sprejová pěna?
U nás v domě jednou hasili požárníci, když od petardy vypuštěné z jednoho balkónu, chytly barvy-laky na jiném balkóně pod mými okny.Před chvílí mi někdo přál, ať mám ten nejkrásnější rok ze všech, které jsem kdy měla, a mne napadlo " proboha, co bych s ním teď už dělala?!" 🙂
Ne, Starobrno:-)Mě začíná ten rok pěkně. Neustále mě nějakej místní idiot píchá tak jsem musela opět měnit kolo. Nevíš o nějakým pneuservisu v Brně a okolí, kterej je funkční tento víkend? On mě píchá dvakrát do tejdne a já mám jen jednu rezervu:-(
"host si vrazil brejle špuntem od šampusu do oka" – to musel být mejdan – asi k vám začnu chodit. Plzeň máte?
…Česko má v novém roce první miminka. Jsou to i Chasan, Sarah či Vanessa…Taková Sarah Michalová, to nemá chybu:-)BTW:Havanu jsem nenavštívila ani nepamatuju. Mám ji trochu z ruky:-) Hlavně, že tam nikdo neuhořel. My jednou přesně o půlnoci volali taky sanitku – host si vrazil brejle špuntem od šampusu do oka, ale ohýnek ještě u nás nebyl.
Tak nám ten rok pěkně začíná: vyhořela Havana (http://zpravy.idnes.cz…brno_dmk). Restaurace mýho mládí – když jsem ještě bydlel v San Julcu, chodil jsem tam přes pole na víno (tenkrát to byla vinárna). Cestou zpátky jsme vždycky aspoň vystřízlivěli…Pak z toho udělali skvělou restauraci se skvělou kuchyní a neméně skvělým rumem.
já ti přeju všechno, co chceš a hlavně zase někdy v brzké době něco vyvrhni:-)